Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ashen Horde - Antimony

Ashen HordeAntimony

Sorgh6.3.2023
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Ashen Horde na svých černých surfech brázdí vlny temných vod už deset let. Od debutního zářezu Sanguinum Vindicta, který svým ostrým soundem cizeloval čepele neznámých raubířů, postupně tvarují styl black metalu do formy zvídavého kovotepectví.

Na příkladu Ashen Horde je vidět růst kdysi jednočlenného projektu v zajímavé těleso klasického střihu. Vlastně až současné album Antimony je dílem kapely jako takové. A tak možná právě teď nastal pravý čas seznámit se s jejich zajímavou tvorbou. Před tím je ale nutno dodat, že i starší alba, na kterých je podepsán pouze Trevor, jsou dobrá.

 

Antimony je možné brát jako oslavu desetiletého jubilea a jestli jsem se s kapelou dosud nesetkal, tak aktuální počin mi dává jasně najevo, že to byla chyba. Zámořské hudební zlo mám rád a tohle je jeden z argumentů proč. Ashen Horde na Antimony přináší black metal, který postrádá jednoduché, vyhlazovací účinky, ale chce být spíš zkoumán, čten a definován. V jeho osidlech jde dětinská hra na démony stranou, zlověstné a silácké pózy probouzí stud stejně jako krádež babiččina krucifixu. Vracím jí ho tedy nad postel v žádané konfiguraci.

 

Ashen Horde bandTady nejde o zaslepené odmítání dobra a čertí tance, hudba je výpravou do barvitých komnat možností, jak dělat black metal v roce 2023. Jeho podoba není čistá, míchají se do ní deathmetalové rysy, někdo by se dokonce mohl ohánět progresivním metalem a ani to nejde považovat za blábol. Na to Ashen Horde přistupují k hudbě dostatečně zeširoka a bez předsudků. Slovo black by šlo možná raději ponechat jen jako berličku v nouzi a spíš mluvit jednoduše o metalu. Jeho podoba pravděpodobně zaujme už při prvním rande. Myšlenka, že se mu budu věnovat a něco na něj sepíšu, ve mně zrála dlouho, ale s jasným výsledkem. Tohle totiž patří k tomu zajímavějšímu, co nám začátek roku přinesl.

 

Skladby vedou krajinou melodií, které se nebojí vzít otěže do rukou a situaci ovládnout. Jsou stylově choré, zlé, vystavěné na kytarovém umění. No klávesy, no viola či něco podobného. Když se zapojí čistý zpěv, dá se mluvit o vskutku krásných časech. Většinou se však setkáváme se stylovým murmurem, který je nám nepostradatelným průvodcem. Na Antimony se zdravě střídá rychlé a volnější tempo. Přesto i v případech, kdy se kapela rozvášní do běla, vůbec není problém sledovat dění. Díky pravidelnému sekání riffů máme spoustu milníků, u kterých si můžeme zkontrolovat svoji polohu. Stále je přítomna jistá úroveň složitosti, která nedovolí spláchnout celé snažení do fádního bahnotoku. Vedle progresivních pasáží s podivnou melodikou, jaké slyšíme třeba v The Consort, svorně pochodují skoro až nenávistné kohorty vichroidních rifů. V podstatě nenajdeme žádné zvukové plochy nebo táhlejší pasáže, vše je nasekáno a naporcováno sekáčkem rytmů, které mordují rychle ubývající čas. Důraz na techničtější podání je nepřeslechnutelným kladem, který z Ashen Horde dělá horkého favorita mezi sobě rovnými. Rozmanitost alba je osvěžující a ani zdaleka nejde o nahodilé a chaotické přeskakování z květu na květ, celé album se drží máminy sukně a odbíhá jen na dosah ruky.

 

Zdánlivě jedni ze stovek jim podobných, ale myslím si, že je v nich víc. Ashen Horde posuzují black metal bez strnulé umanutosti, pouští mu žilou a s ním v základech tvoří zase trošku jinak vnímanou hudbu. Překvapivě vyspělou a promyšlenou, ovšem pořád věrnou prapůvodní zlosti a negativismu.



Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky