Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Khandra - All Occupied By Sole Death

KhandraAll Occupied By Sole Death

Sorgh7.6.2021
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC, Samsung A3
VERDIKT: I v Bělorusku kvete hořký pelyněk a na nedozírných pláních vyje divá meluzína.

Tamní skupina Khandra (logicky si přeložte jako chandra, tudíž melancholie apod.) na svém debutovém albu prokazuje odhodlání a kvalifikaci stát se východní oporou blackmetalové revolty. A to už na své prvotině, která je nezvykle dospělá a silná. V krátké historii kapely, která se začala psát asi někdy v druhé polovině dvacátých let 21. století, jí předcházela pouze dvě EP, která zůstala pozapomenutými milníky, alespoň co se západu týče.

 

Z různých důvodů jsem od neznámého debutu, který se jmenuje All Occupied By Sole Death, nečekal mnoho. Celkem tradiční i když pěkný obal, Bělorusko, black, no co by mě mohlo překvapit. Ovšem netrvalo dlouho a musel jsem si připustit, že Khandra se může směle postavit mnohem známější konkurenci. Album si mě v prvé řadě získalo masivním a ušlechtilým zvukem. Nejde o žádný špinavý kanál, kterému není rozumět ani zdrastvuj. Nástroje se hezky definují, obzor je čistý a Khandra se otevřeně chlubí svým uměním. Není proto divu, že po nich sáhli Season Of Mist, což už je jakési vodítko.

 

Po několika posleších jim ten black metal žeru a fakt mě baví. Je to celkem divočina řezaná v ostrém rytmu, nezastavitelné kytarové brusky valí zajímavé melodie, ze kterých tu a tam prokoukne výrazný činel nebo klepačka. Bicí jsou obecně rachot s divokými přechody a těžko sledovatelnou kadencí. Žádné jednoduché ratatata, ale sklizeň roztodivných tlukotů a cinkání, prostě blackové harampádí. V některých náhlých poryvech se na chvíli ztrácím, ale brzo zase nacházím orientaci a jdu s chandrou dál. Na cestě se mě snaží svést lehké disonance, které albu dodávají zkázonosnou atmosféru, ale ta netrvá věčně. Dominantní je sice prasopalná, ale přehledná krasojízda s několika málo zpomalujícími retardéry. Možná právě na nich si všimněte určité podobnosti s veleslavnýmmi Dark Funeral, jejich sirný pach je tu s radostí vítán, ale pak je zase s úctou vyvětrán a nahrazen vlastním odérem potu.Ten má takové grády, že na nějaké opisování brzy zapomínám a prostě si užívám zkázonosný metal, který je silným hlasem východního barbarismu.

 

All Occupied By Sole Death postupem času vnímám jako dospělé album, které se obhájilo a nejeví žádné pubescentní znaky. Potěší vyznavače melodického zla, kterému nechybí brutalita. Už druhá skladba, které předchází nemastné intro je tak neskutečný nářez, že se srdce tetelí. Důležité je vědět, kdy nejvyšší kvalt shodit do středních otáček, odfouknout a funguje to samo. Obecně mi přijde, že ve středním tempu je největší síla a pokud jde o atmosféru, tak vynikne právě tehdy. Platí to i v tomto případě. Rychlý uragán nastavuje laťku nekompromisní surovosti, což je správné a má to tak být, ve volnějším režimu však vyplují na povrch zcela jiné ryby a album dostává zbrázděnější, zkušenější tvář.

 

Tohle album není průkopníkem, i když možná v Bělorusku může být něčím výjimečným. Avšak podle mého názoru je to suprově zahrané blackmetalové album, které dělá čest stylu i zemi původu. Zvuk, kompozice, to vše mě přesvědčilo o promyšlené a zrealizované produkci. Není co objevovat, ale jde si to pořádně užít.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.11.21 11:40

Dobře, omlouvám se, to nejdebilnější jsem psát nemusel, nechal jsem se unést. Jsem fakt ale Ministry fanda a to hodnocení mi přišlo hodně nespravedlivý (jak stran třeba kvalit průměrného rocku/metalu, tak v rámci Ministry). Asi je všeobecná shoda na tom, že nejlepší desky Ministry jsou Psalm 69 a Filth pig (možná i Dark spoon, ale to už je kontroverzní). Nicméně do Dark spoon Ministry byli Ministry na vrcholu, experimentovali atd. Animositisomina není špatná deska, ale experimentování hodně ustoupilo a ve stejném duchu pak pokračovala anti Bush trilogie. Osobně nejmíň rád mam Rio grande blood, je to nářez, ale bez přídatné hodnoty (snad jen Khyber pass je bomba). Stejně tak Last sucker. Relapse mi už přišla jako mnohem svěžejší kytarová thrash- metalová Ministry deska, From beer to ethernity se snaží znovu o experimenty, ale spíše to nefunguje (i když několik songů je velmi povedených- např. Permawar). Ale Amerikkkant mi přišla už jako velmi dobrá deska s odkazy právě na Filth pig nově se scratchingem a metodou až takové zvukové koláže ze samplů, elektronických vyhrávek atd. a Moral hygiene mi přijde v podobném stylu a mě to baví, protože je to v rámci kvalitních songů. Přemíra těch samplů může někoho srát, ze začátku mi to taky vadilo, ale zvyklnul jsem si:).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky