|
|
||||||||||
American Gothic, tak se jmenuje nové album amerických kovbojů Wayfarer. Tahle kapela je už pár let zaslouženě v módě a není se co divit. Svébytným przněním stylů dosahuje neobvyklých výsledků a originalita je jistě jedním z nich. Co se jim daří ve studiu, vychází s dobrým ohlasem i z živých vystoupení. Silný dojem na mě zanechal jejich dubnový koncert v Brně a tak jsem neváhal a jejich nové album si stáhnul, co nejdříve to šlo.
Romantika Divokého západu je něco co ne a ne umřít a stále oslovuje celou řadu lidí. Tím, že se propasírovala skrz blackmetalové síto, dosáhla zajisté nárůstu řad okouzlených fanoušků. Její inventář je široký, sahá od rančerského vzdychání při západu slunce po železitý pach krve vsakující se do písku nedaleko přepadeného dostavníku. Když bychom chtěli pojmout většinu jejích odstínů, nabízí se možnost nasát atmosféru všech alb, co kdy Wayfarer vydali. Jedno samo o sobě dokáže odkrýt jen výsek celého panorama. Debut je skvělý, možná ještě nevybroušený, ale přesto rozvážně našlapující, v následujících plackách se psala dospívající historie svébytného tělesa.
American Gothic je neskutečná krasavice, plná ozdob, cinkrlátek a omračujícího parfému. Od prvních tónů dává najevo, že se stane lvicí salónů a nasytí hlad po dobrodružství jak petrolejových princů tak obchodních cestujících. Skladby se opájejí vlastní dojemností a jen těžko se prosazuje osamocený skeptik, kterému tady něco neštymuje. Přitom jeho slova jsou tolik potřebná a mile kritická. Co se zdá jasným majstštykem, může někoho silně zklamat a přivést na myšlenku, že někde v linii vývoje se mělo stisknout tlačítko pause a nechat být. Wayfarer se na novince výrazně posunuli do písničkářské formy typu Wovenhand. Americká lyrika pyšná na svoji historii je nesporně zajímavá a Wayfarer se jí dosud věnovali v rozumné míře. Avšak teď je třeba dávat pozor. Kdo chce slyšet metal, měl by jít dál, spálit stodolu a prodat koně. Někde se ztratilo kouzlo jedinečnosti pramenící ze souboje písničkářské melodiky a metalové ostrosti. Dominujícím zvukem je akustická kytara, rytmus je ozvěnou stáda mustangů. Najdou se i kulometné dávky, silněji mnou však houpe popěvkový rytmus doprovázený tleskáním a hopsáním okolo totemu. Jsme snad na potlachu u besedního ohně? Po takovém množství melodické krásy toužím po ostrých pasážích a prachu cest. To mi nabízí jen hrstka skladeb. První, druhá skladba super, pak možná sedmička a dál to jsou Nedvědi. Připadám si jako pes žebrající pod stolem o kousek syrového fláku masa namísto flambovaného stehna.
Pachuť nesouladu a toho, že jsme si s albem nepadli do oka přišla hodně brzy. Po prvotním aach přišly pochyby a nejistota z toho, že něco tak pěkného nefunguje. Důvod je ale prostý. Dosud jsem Wayfarer považoval za metalovou kapelu, a to se pozvolna začíná měnit. Otevírají se dveře posluchačům jiného spektra a zavírají těm ortodoxnějším. To bude ten problém, ne to, že by American Gothic byla sračka. Není. Dejte jí šanci a uvidíte, jak jste na tom.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Sarapis / 21.11.23 12:50odpovědět
Něco na tom je. Příliš často tomu padá řetěz. Ne že bych potřeboval nářez jako třeba na World's Blood, ale když už dojde na klid zbraní, něco tomu chybí. Ještě nemám jasno, jestli s nima sedím u táboráku nebo u požáru prérie, ale vím, že už bylo líp. A recenze je supr ;-)
Fiskule / 21.11.23 10:46odpovědět
Otřesná recenze, vysmívající se kapele. Že ti nesedí odklon kapely od tvrdšího ražení, proto ji sejmeš? Není dost metalová? A to je zásadní problém? Verdikt znamená, že tě to vlastně hudebně míjí, takže co kecat okolo, udělejte si názor sami? Proč tedy vůbec o desce psát, to snad už jen z pocitu povinnosti?
Sorgh / 25.11.23 16:37odpovědět
Ale no ták, výsměch kapele? Silná slova. Naopak, i přes to, že mě album až tak nebere ode mě dostali lepší průměr. Víc než z recenze cítím nechuť ke kompromisu a debatě z Tvé odpovědi.
Fiskule / 28.11.23 9:55odpovědět
Kompromis? Debata? A je vůbec o čem? Vznesla jsem Ti tolik otázek a nedočkala se téměř žádné odpovědi na některou z nich. Výsměch kapele, jistým způsobem ano. Zapojí akustické pasáže a hle, už jsou to Nedvědi. Ale četlo se to dobře, Tvé recenze vždy přečtu celé, protože mám ráda tenhle humor. Jen některý narážky jsou trochu mimo. Ale jsem ráda, že jste na tuhle kapelu nezapoměli, snad si každý čtenář udělá i svůj vlastní názor a nenechá se odradit reecnzí. Ta je ostatně vždy jen jedním jediným názorem konkrétního člověka. Doufám, že jstem Tě nijak neurazila. Mám ráda tenhle zine.
Label:Profound Lore Records / Century Media
Vydáno:Říjen 2023
Žánr:country-metal
Shane McCarthy - kytara, zpěv
Isaac Faulk - bicí, perkuse, klávesy
Jamie Hansen - basa, zpěv
Joe Strong-Truscelli - kytara
hosté:
Chris McNaughton - hammondky (4, 5)
George Cessna - zpěv (7)
Munly J. Munly - komentář (7)
1. The Thousand Tombs of Western Promise
2. The Cattle Thief
3. Reaper on the Oilfields
4. To Enter My House Justified
5. A High Plains Eulogy
6. 1934
7. Black Plumes Over God's Country
8. False Constellation
Wayfarer
A Romance With Violence
Wayfarer
World's Blood
Wayfarer + Havukruunu
18.4.23, Brno, Kabinet Múz
Wayfarer & Dreadnought
19.6.24, Kabinet Múz, Brno
Amplifier
Mystoria
XIII. Století
Intacto
Europe
Walk the Earth
Unleashed
Dawn Of The Nine
Elementary
Horizont lidskosti
Soilwork
Övergivenheten
Casket
Upright Decay
Tech/death metalová legenda Sadist zveřejnila nové video k titulní skladbě z nadcházejícího alba Something to pierce, které vyjde 7. března u Agonia R...
13.2.2025Vizionáři Decline of the I streamují své nové album Wilhelm (link), které vychází 14. února u Agonia Records.
12.2.2025Prvním singlem z chystané nové desky o sobě dává vědět kapela Illegal Illusion. Skladba To Hapoon bude zveřejněna 14. února na streamovacích platformá...
12.2.202528. března vyjde kapele Mean Messiah nové EP nazvané Re:Incarnations, na němž budou čtyři skladby - dvě coververze (The Number of the Beast od Iron Ma...
12.2.2025Deafheaven se připomínají povedeným singlem Magnolia s razancí třetího alba New Bermuda (2015). Jedná se o předehru k nadcházející desce Lonely People...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.