|
|
||||||||||
Únor 2012. Jsou to skoro přesně čtyři roky, kdy jsem narazil na tuhle kapelu, což je svým způsobem ostuda. Maserati hrají už skoro šestnáct let, mají za sebou zajímavý vývoj a vzestup, mají velmi unikátní zvuk, ale rovněž zkušenost se smrtí jednoho z nich. V listopadu roku 2009 je a nás všechny za dramatických okolností opustil bubeník a tahoun Jerry Fuchs. Tehdy jsem je nesledoval a víte jak – co nezažijete přímo, zpětně pak doháníte tak nějak polovičatě a teoreticky. Někteří mluví o jakémsi předělu, o období s Fuchsem a bez Fuchse, o žánrové otočce a lehce odlišné cestě. Možná, přít se nechci.
„Rehumanizer“ je nová deska, nových čtyřicet minut a soudě podle předchozího alba nových čtyřicet minut v zajetých kolejích. Muzika Maserati je opět nástrojová i kompoziční jednoduchost, ale maximum atmosféry, která se rozhodně neomezuje na oběžnou dráhu Země. Maserati je vesmír, volný prostor ozvěn, zvuků a fantazie zdánlivě bez hranic. Maserati je post-rocková svoboda, která se nebojí světel tanečního parketu, ani uvolněnosti psychedelických dálav. Vše v jednom, v harmonickém celku a posluchačsky přívětivém balení.
Téměř výhradně instrumentální projev Maserati by šel snadno rozebrat na součástky, oddělit komponenty bicích a basy od kytarových efektů a elektronických smyček, a začít přemýšlet nad tím, jak to celé v základu funguje. Možná bychom došli k tomu, že minimálně rytmická sekce jede velmi jednoduše a čest bubeníkovi za jeho výdrž hrát neustále to samé. Stereotypně, pravidelně a hypnoticky dlouho. Došli bychom možná ještě k dalším zjištěním, ale to hlavní by nám nejspíš uniklo. Hlavní je totiž celkový obraz a technika, jakou byl namalován, je v tomto případě vedlejší. Úplně postačuje stát tři kroky před ním, vnímat jeho souhrnnou náladu, soulad barev, harmonii jeho stavby a neznámé galaxie, do nichž nám otevírá dveře. Dívat se malíři pod ruce a sledovat tahy štětce znamená připravit se o zážitek.
Možná už z toho tak nějak cítíte, že Maserati pro mě představují odpočinkovou muziku pro poslech, během kterého je prioritou relaxace a beztížný stav myšlenek. Přesně to od této čtveřice očekávám, dostávám a víc nechci. Tím ani v nejmenším netvrdím, že Maserati považuju za pouhé kulisáky, protože ničím takovým nejsou nejen pro mě, ale troufám si tvrdit i v obecně platném rozměru. Z jejich projevu se společně s Fuchsem možná cosi vytratilo (i když první posmrtná deska „Pyramid of the Sun“ mi přijde skvělá), ale stále toho zbylo dost. Nikdy nebudu schopen si zapamatovat jednotlivé skladby a v slepém testu kteréhokoliv songu z aktuální či minulé desky bych jasně pohořel. S výjimkou End of Man je nerozeznám. Ale stejně tak mi tato podobnost napříč deskami i skladbami nikdy nebude vadit. Je to jejich výraz, jejich zvuk a ve svém důsledku i jejich kouzlo a jeden z důvodů, proč lze Maserati považovat za výjimečné a unikátní zjevení.
V tomto kontextu „Rehumanizer“ bez problémů zapadá do sledu diskografie a pro ty, kteří něco takového očekávali, představuje i jistotu prožitku bez rizika, že šlápnou vedle. Lze namítat, že Maserati postupem doby zjednodušili a že se stali svým způsobem předvídatelní. Lze hledat pět rozdílů mezi posledními dvěma alby a může se nám z toho snadno zatočit hlava. Lze toho hodně. Přístup prostého poslechu bez vedlejších úmyslů je ale v tomto případě tím nejpřirozenějším a nejjednodušším způsobem, jak si desku užít. Jakkoliv paradoxně to v dnešní naddimenzované době může vypadat.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
--eR-- / 7.1.16 8:06odpovědět
Naprosto souhlasím s přístupem k této kapele jako takovým. Novotinu poslechnu, začínal jsem právě na Pyramid of the Sun a dosud mi jejich tvorba stále hodně říká...
Label:Temporary Residence
Vydáno:Říjen 2015
Žánr:electronic post-rock
Coley Dennis - kytara
Matt Cherry - kytara
Chris McNeal - baskytara
Mike Albanese - bicí
1. No Cave
2. Living Cell
3. Montes Jura
4. End of Man
5. Rehumanizer I
6. Rehumanizer II
Maserati
Enter The Mirror
V.O.H.
Světlu vstříc
Avenger
Mír v harému smrti
Tiamat
A Deeper Kind of Slumber
Monarch
Sabbracadaver
Human Vault
Self - Rust
Nine Inch Nails
Bad Witch
Mindwork
Eterea
Druid Lord
Hymns for the Wicked (reedice)
Fractal Generator
Macrocosmos
Imperium
Titanomachy
Řecká metalová kapela On Thorns I Lay vydá 13. října na Season of Mist novou řadovku, která se bude jmenovat stejně jako kapela a z níž byl aktuálně z...
18.9.2023Kapela Insania představila videoklip ke skladbě Jedeme peklo, kterou znáte z alba GRRRotesky (psali jsme ZDE). Klip pochází z dílny CyberOlase a dle k...
18.9.2023Na rakouském vydavatelství Mai Lei Bel vyjde 22. září debutní deska rockové kapely Craggy Collyde, která funguje od roku 2018 nejdříve jako duo, nyní ...
17.9.2023Rebaelliun pustili do světa kytarové video se skladbou All Hail The Regicide připravovaného alba Under The Sign Of Rebellion, které vyjde 22. září u A...
17.9.2023October Tide zveřejnili nový singl z připravovaného alba The Cancer Pledge. Skladbu Blodfattig najdete na TOMHLE linku.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.