|
|
||||||||||
Únor 2012. Jsou to skoro přesně čtyři roky, kdy jsem narazil na tuhle kapelu, což je svým způsobem ostuda. Maserati hrají už skoro šestnáct let, mají za sebou zajímavý vývoj a vzestup, mají velmi unikátní zvuk, ale rovněž zkušenost se smrtí jednoho z nich. V listopadu roku 2009 je a nás všechny za dramatických okolností opustil bubeník a tahoun Jerry Fuchs. Tehdy jsem je nesledoval a víte jak – co nezažijete přímo, zpětně pak doháníte tak nějak polovičatě a teoreticky. Někteří mluví o jakémsi předělu, o období s Fuchsem a bez Fuchse, o žánrové otočce a lehce odlišné cestě. Možná, přít se nechci.
„Rehumanizer“ je nová deska, nových čtyřicet minut a soudě podle předchozího alba nových čtyřicet minut v zajetých kolejích. Muzika Maserati je opět nástrojová i kompoziční jednoduchost, ale maximum atmosféry, která se rozhodně neomezuje na oběžnou dráhu Země. Maserati je vesmír, volný prostor ozvěn, zvuků a fantazie zdánlivě bez hranic. Maserati je post-rocková svoboda, která se nebojí světel tanečního parketu, ani uvolněnosti psychedelických dálav. Vše v jednom, v harmonickém celku a posluchačsky přívětivém balení.
Téměř výhradně instrumentální projev Maserati by šel snadno rozebrat na součástky, oddělit komponenty bicích a basy od kytarových efektů a elektronických smyček, a začít přemýšlet nad tím, jak to celé v základu funguje. Možná bychom došli k tomu, že minimálně rytmická sekce jede velmi jednoduše a čest bubeníkovi za jeho výdrž hrát neustále to samé. Stereotypně, pravidelně a hypnoticky dlouho. Došli bychom možná ještě k dalším zjištěním, ale to hlavní by nám nejspíš uniklo. Hlavní je totiž celkový obraz a technika, jakou byl namalován, je v tomto případě vedlejší. Úplně postačuje stát tři kroky před ním, vnímat jeho souhrnnou náladu, soulad barev, harmonii jeho stavby a neznámé galaxie, do nichž nám otevírá dveře. Dívat se malíři pod ruce a sledovat tahy štětce znamená připravit se o zážitek.
Možná už z toho tak nějak cítíte, že Maserati pro mě představují odpočinkovou muziku pro poslech, během kterého je prioritou relaxace a beztížný stav myšlenek. Přesně to od této čtveřice očekávám, dostávám a víc nechci. Tím ani v nejmenším netvrdím, že Maserati považuju za pouhé kulisáky, protože ničím takovým nejsou nejen pro mě, ale troufám si tvrdit i v obecně platném rozměru. Z jejich projevu se společně s Fuchsem možná cosi vytratilo (i když první posmrtná deska „Pyramid of the Sun“ mi přijde skvělá), ale stále toho zbylo dost. Nikdy nebudu schopen si zapamatovat jednotlivé skladby a v slepém testu kteréhokoliv songu z aktuální či minulé desky bych jasně pohořel. S výjimkou End of Man je nerozeznám. Ale stejně tak mi tato podobnost napříč deskami i skladbami nikdy nebude vadit. Je to jejich výraz, jejich zvuk a ve svém důsledku i jejich kouzlo a jeden z důvodů, proč lze Maserati považovat za výjimečné a unikátní zjevení.
V tomto kontextu „Rehumanizer“ bez problémů zapadá do sledu diskografie a pro ty, kteří něco takového očekávali, představuje i jistotu prožitku bez rizika, že šlápnou vedle. Lze namítat, že Maserati postupem doby zjednodušili a že se stali svým způsobem předvídatelní. Lze hledat pět rozdílů mezi posledními dvěma alby a může se nám z toho snadno zatočit hlava. Lze toho hodně. Přístup prostého poslechu bez vedlejších úmyslů je ale v tomto případě tím nejpřirozenějším a nejjednodušším způsobem, jak si desku užít. Jakkoliv paradoxně to v dnešní naddimenzované době může vypadat.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
--eR-- / 7.1.16 8:06odpovědět
Naprosto souhlasím s přístupem k této kapele jako takovým. Novotinu poslechnu, začínal jsem právě na Pyramid of the Sun a dosud mi jejich tvorba stále hodně říká...
Label:Temporary Residence
Vydáno:Říjen 2015
Žánr:electronic post-rock
Coley Dennis - kytara
Matt Cherry - kytara
Chris McNeal - baskytara
Mike Albanese - bicí
1. No Cave
2. Living Cell
3. Montes Jura
4. End of Man
5. Rehumanizer I
6. Rehumanizer II
Maserati
Enter The Mirror
A Pale Horse Named Death
Lay My Soul to Waste
Leprous
Malina
Umbrtka
Přesazování strejců
Diabolical
Neogenesis
Firespawn
The Reprobate
Agalloch
The Serpent & The Sphere
Veilburner
The Duality of Decapitation and Wisdom
Megadeth
Dystopia
Toy
Join the Dots
Grand Magus
Sword Songs
Nové album Sukkhu nazvané Self-Exorcism na CD je aktuálně venku a za 300 Kč může být vaše. Objedávat lze na TOMTO mailu.
10.2.2025Na MetalGate se opětovného vydání dočká kniha Revoltikon mapující život a dílo Bruna Kovaříka (Krabathor, Hypnos), která původně vyšla v roce 2014 a s...
8.2.2025Deathmetalová mašina Demonical zveřejnila video a dvouskladbový singl se skladbou Välkommen Undergång (Live), který se objevil na všech streamovacích ...
4.2.2025Sedmý ročník Front Line Festu proběhne 28. března v pražské Modré Vopici a o den později v Brně, v klubu Melodka. Na obou akcích se můžete těšit na po...
1.2.2025Pestilence představují nového kytaristu. Stal se jím Max Blok (Alkaloid, Dark Fortress), který nahradil Rutgera van Noordenburga. Pestilence v současn...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.