Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Khold - Hundre Ar Gammal

KholdHundre Ar Gammal

Sorgh16.10.2009
Zdroj: Mp 3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Viděly jste ten klip? Opuštěný stařec živořící v boudě kdesi na planinách. Na hrubě opracovaném stole leze mucha. Po chvíli je vyplašena, když dědek s hrnkem černýho kafe otvírá album starých gramofonových desek. Vzpomínky na mládí, tancovačky po boku jeho krásné Hilde…

Norové Khold vydali v loňském roce zatím poslední desku Hundre Ar Gammal a toto krátké video budiž výstavním štítem atmosféry celého alba. Nostalgie a hořký život proteklý mezi prsty jako korálky z náhrdelníčku mrtvé dcerky. …mám Tě ráda, tati…

 

Lidská témata, to je to oč tu běží. Nač taky pořád jen zírat na svícen v koutě pokoje a v tekoucím vosku hledat znamení vyvolenosti pekel. I  pentagram lze nakreslit fixkou místo uhlem a obrácený kříž lze poslepovat z plastových brček.

Co tím chci říct?

Khold se sympaticky neřadí mezi stádo, které se za každým rýmem klaní Luciferovi a blasfemicky hrozí. Takovýchto těles je už tak dost, proto troška člověčiny není na škodu. Náš svět je dost smutný sám o sobě.

 

V jednoduchosti je síla, řekli si tihle trolové kdysi při podpisu zakládací listiny a s úsměvem na pysku se ve své tvorbě oddávají střednětempým rytmům, kterým nad míru sluší bigbeatově naladění strunotyrani. Nám posluchačům pak nezbývá než se vtěrným melodiím poddat a podupávat rozpraskanýma patama do rytmu. Na třísky netřeba hledět, podlaha je nasátá mazutem a hezky klouže.

Můžeme to nazvat rock´n´rollem s příchutí tmy, nebo, chcete li, skočným blackmetalem zahraným hezky od podlahy zaplivané hospody. S tímto zaměřením se Khold úspěšně potýkají již řádku let. Nehledí vpravo vlevo, jen to s přivřenýma očima profíků mastí jak je napadne a zachmuřené srdce nejednoho „zlého“ posluchače krapet pookřeje.

.

Chlapi se nesnaží hledat Atlantidu nebo jakkoliv obohatit namlsanou scénu. Rozmazlenost fanoušků je občas třeba usměrnit a přistřihnout hřebínky. Na ošoupaném podnosu nám servírují podobně nemastnou krmi, jakou nám ve vedlejším lokálu nabídli Vreid nebo Darkthrone. Sympaticky si na nic nehrají a už první pohled do jídelního lístku nám dá na srozuměnou, že gurmáni se nepomějou.

Ale právě tohle je občas třeba. Zepár základních rifů, zabrousit na podladěnou basu a co chvíli čvachtnout do škopků.

Přiznávám bez uzardění, že mi cesta k této produkci chvíli trvala, ale nyní se můžu spolehnout, že po náročném dni si u této chásky odpočnu a dobiju energii. Známé klišé – vždyť je to všechno jenom rock´n´roll – zde platí stoprocentně.

Tedy nečekejme nic světoborného ani hodného nějakých ovací. Průměrná muzika, na kterou je třeba mít chuť. Potom je vše v pořádku.

 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 1.7.20 8:31

Tak tady nesouhlasím, ačkoli bych tak po 5 štacích s deskou došel k podobnému verdiktu. Tohle chce trochu jiný přístup, vysrat se na to, že to byla metalová kapela a brát ji jinak. Mě je docela jedno, že přestali být metaloví, což je první krok k lepšímu uchopení desky. Samosebou je každého věc jak to pobere, úplně bych to ale nesmetl ze stolu. Ty skladby nejsou vůbec špatný, kluci teď hrají svou podobu Katatonie a dejme tomu staré školy gotického rocku. A v těch skladbách je všechno to koření, co tam bývalo. Kapele upřímně držím palec, protože se na ni docela valí kritika, bohužel většinou mířená právě na to, že "už neznějí metalově". Anathema se kdysi také rozhodla znít jinak a vydala Eternity. Mylím si, že Vincent v té době podával ještě o fous horší pěvecký výkon než zpěvák SOTM a postupně se vyzpíval fakt parádně. Nechal bych tuhle desku uzrát, odhodil předsudky a srovnal si to pořádně se vzory, od kterých se pánové snaží učit. Zatím tak 65%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky