Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Malefic Throne - The Conquering Darkness

Malefic ThroneThe Conquering Darkness

Garmfrost10.12.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Death metal v rukou Malefic Throne je konzervativní a uspokojí zejména milovníky starých pořádků. Svou brutalitou a výtečnou technikou nabízí prostor pro ukájení i obdivovatele daleko větších náserů, než je old schoolový death metal.

Před pár lety spojila své síly hnedle tři esa deathmetalového nebe. Steve Tucker patří mezi mé velké oblíbence, proto jsem zajásal, že se v Malefic Throne chopil vedle baskytary hlavně mikrofonu. Jeho kumpány Johna Longstretha a Gena Palubickiho netřeba představovat. Výčet jejich angažmá obsahově odpovídá románu. Co kapela, to legenda.

 

Malefic Throne krátce po založení vydali eponymní EP, které očekávání naplnilo podle mě ne úplně. Od pánů z Morbid Angel, Origin nebo Impiety chci pouze nejvyšší kvalitu a nadpozemský zážitek. Malefic Throne se v mezičase upsali Agonia Records a výsledek tohoto svazku je debutové full-lenght album The Conquering Darkness. A jak to dopadlo?

 

malefic throne

 

Nutno říct, že EP bylo hodně ve znamení starších Morbid Angel. Nejen kvůli growlu, ale dramatické kytarové postupy i bicí se nechaly inspirovat odkazem morbidního andílka. Pozitivní je, že se Malefic Throne na The Conquering Darkness podařilo trochu osamostatnit. Rytmická hra mistra Longstretha je příjemně pestrá, dodává skladbám potřebnou variabilitu. Je nasypaná a odvázaná. Naopak Tuckerův growl je usedlejší a méně divoký než na Malefic Throne. Největší radost mám z kytar. Gene Palubicky po hmatníku nejen běhá jako šílenec. Hobluje, seká a drtí… Jeho sólové výjezdy jsou dechberoucí.

 

Death metal v rukou Malefic Throne je samozřejmě konzervativní a uspokojí zejména milovníky starých pořádků. Na druhou stranu svou brutalitou a výtečnou technikou nabízí prostor pro ukájení i obdivovatele daleko větších náserů, než je old schoolový death metal. Při poslechu alba si často postesknu, proč takto živelně nehrají Morbid Angel. Pořád je zmiňuji, protože jejich vliv je nejsilnější, nicméně o vykrádání bych pomlčel. Tohle je surové a prosté nadstaveb známých libůstek mistra Azagthotha.

 

Zatímco hudební nadílka novinky mě baví víc než kratší předchůdce, po zvukové stránce mi vychází jednoznačně kvalitnější přirozenější produkce Malefic Throne. Zvuk The Conquering Darkness je slitý do koule. Jednak nejsou moc slyšet kytary, které jsou lahůdkou nahrávky a zasloužily by si více důrazu. Rovněž jejich barva je šedivější. Nevyhovuje mi ani zastoupení basy v konečném zvukovém kolbišti. Je rozpoznatelná, ne však tolik, kolik by bylo potřeba. Je samozřejmě důležité pohrát si s ekvalizérem, nicméně ani po té není zvuk nahrávky nic moc. Postrádám zajímavé odstíny, pro které bych si pro příště zapamatoval, jak Malefic Throne vlastně zní.

 

Schopnost napsat dobrý song je suverénní, což se dalo čekat. Nicméně od es takového věhlasu bych chtěl dostat něco víc. The Conquering Darkness se samozřejmě poslouchá skvěle. Takový death metal miluju a moc takových dnes nevzniká. Přitom není album vůbec staromódní. Šlape jak hodiny.

 

Malefic Throne nabízí death metal, který si najde nemálo příznivců z řad ortodoxních deathers. Nového posluchače zřejmě nedokáže nalákat a je otázkou, zda v záplavě silné konkurence obstojí a nezapadne. The Conquering Darkness je výživná divočina bez odboček a nadechnutí. Chápu nahrávku a projekt zejména jako radost tří legend než životaschopnou kapelu. Udělejte si radost také a užijte si robustní vypalovačku s prvotřídní rytmikou a úžasným growlem.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky