Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Manipulation - Mind Control Ultra

ManipulationMind Control Ultra

Bhut31.10.2020
Zdroj: CD //promo od Satanath Records
Posloucháno na: Denon DRA 625, Denon DCD 625-II, Grundig Box 660a
VERDIKT: Album, které kdyby znělo jinak a vyšlo vstříc nakročenému směru, tak by bylo skvělé. Věta aplikovatelná na více než stovku nahrávek? V tom bude ten háček...

Polský načernalý death metal je v podání Manipulation takovou ukázkovou rutinou. Je to forma, která zaujme, potěší, ale že by si měl sběratel album Mind Control Ultra s hrdostí strkat do police, to zase ne. Zkusme to trochu rozebrat.

 

Začnu mou oblíbenou disciplínou, kterou je obal. Ačkoliv si cením trpělivosti a zaručené práce grafika, který něco takového dokáže vytvořit, pořád jsem si k podobným motivům nenašel cestu. Jakkoliv se autor snaží, aby výjev vypadal autenticky, na mě to má pořád stejný účinek – syntetické, umělé, nicneříkající, bez emocí. Připomíná to trochu Válku světů a utrpení z koncentračních táborů. Naštěstí hudba už taková tryzna není, ale fajnšmekři hledající jiskřičky originality a vlastního výrazu, nechť obrátí list.

 

Bude to znít dozajista šíleně a nejspíš i scestně, ale já jsem v některých momentech a motivech objevil drobnou paralelu na Slipknot v období jejich prvotní trojice velkých desek (čili v tom nejlepším). Určitá forma zběsilé hry, šokujícího temperamentu a zatvrzelé představy o tom největším možném metalovém bordelu, je to pojítko, které mi bylo v určitých momentech chytákem. S přihlédnutím na to, že kytarová práce byla tím stěžejním bodem pro toto zdánlivě bláznivé propojení. Prostě jsem to tam slyšel. Další opěrné zábradlí stavím na muzice Khonsu, eventuelně Mysticum. Jde o takové podprahové industriální dunění, které z Manipulation možná i nechtěně vyvěrá. A zde bych se snad i pozastavil, neboť tento rozcestník je podle mého celkem zásadní.

 

 

Na křižovatce mezi syrovým black-deathem a industriálně chladným blackem se kapela prakticky zbytečně pozastavila. Ne, že by jí byly cizí různé ozvláštňující prvky, které činí z některých skladeb pestřejší položky, ale když se vyladí tempo do šlapavějšího rytmu a dopřeje se strunám správného riffu – máme tu jasný potenciál na kvalitní směr. Ostatně do jisté míry o tomto vypovídá i obrázek desky, když už o něm byla řeč. Do budoucna bych viděl jasný cíl tvorby Manipulation právě ve strojově chladném zázemí opuštěných, olejem nasáklých továrnách, kde budou pánové stavět příběhy plné bizarností a fantaskních vizí. Některé písničky v sobě to nakročení mají, ale chybí odvaha, či snad nechtěnost vymanit se z okovů syrovosti žánru.

 

Co mi však utlumuje dobré dojmy, je určitá plochost alba. Je zde jen malé množství momentů, které při ne úplně soustředěném poslechu zaujmou. Z čehož plyne, že i ten cíleně koncentrovaný je rozptylován okolím. Ty nápady tam jsou, ale jak říkám – došlápnutí kroků a plné dotažení linií citelně chybí. Zaručeně nejde o špatnou nahrávku, jen ji chybí odvaha, kterou mívali kluci z Foglarovek.

 

V jasném sledu pro a proti převládají výhrady, které mohou velmi jednoduše vzbudit dojem nezajímavé nahrávky. Ono to ale zas tak jednoznačné není. Ta síla tam je. Jen mi osobně přijde škoda nevyběhnout vstříc jasnému cíli, na který Manipulation hledí. Třeba příště, kdo ví...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky