Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Sáhnout po netradiční a odlišné hudbě se občas vyplácí. Šťastnou ruku při výběru ovšem vždy nemám, a tak se záhy navracím k osvědčeným nahrávkám. Tentokrát se povedlo, hodlám vám představit americké uskupení Master Musicians Of Bukkake a jejich letošní počin Far West.

Nastřelený žánr psychedelic drone je skutečně jen zevrubným přiblížením něčeho, co se v díle odehrává. Shledávám prvky hypnotických rytmů a uhrančivých plouživých melodií, které se neustále opakují a vrství. Květ se nepřetržitě rozbaluje a ukazuje další a další skvosty svého nitra. Ovšem rychlost rozvíjení je natolik pomalá, aby stihla navodit mozek do stavu transu. Ačkoliv se jedná o vskutku netradiční poslech, tedy dle mého vkusu, má to něco do sebe a věta, kterou nám hudba sděluje, má odér proroctví a kouzlo moudrého citátu.

Nehodlám rozplétat tento věnec písní kousek po kousku, ačkoliv jich je pouze šest, ztratil by totiž na svém magickém vzezření. Takto svázán a stmelen v jeden úhledný celek působí daleko intenzivněji a přesvědčivěji. Jeho uzle však nejsou složité, ani obdivuhodné a v tom právě vězí ta nádherná podstata. Jednoduchý rytmus s nádechem primitivismu, snad tibetského či indického učení. Prastaré kultury jako by ožívají, ne za pomocí skanzenů, či pouťových taškařic, ale dlouholetého zakořeněného odkazu, který v sobě tiše nesou. Dotek moderny elektrické kytary rozhrne roušku napětí, čímž dokonale uzemní okolní atmosféru a ústa mohou spadnout ke kolenům. Dle mého popisu se může zcela snadno zdát, že to, čím si při poslechu procházím je euforie a bezbřehá extáze. Ne, není to deska roku, není to nic, co by už někde slyšeno nebylo, není to žádná revoluce, nýbrž obyčejný um v té nejkrásnější a nejlibější jakosti. Každá píseň vypovídá o zcela jiném příběhu, a přesto k sobě neodmyslitelně patří. Skladba a rozložení jednotlivých songů má zajisté svůj neochvějný význam a určený smysl. Je to matematika, je to věda, je to magie. Pohlcující a podmanivá síla jednoduchosti se špetkou experimentů a sveřepého vývoje situace.

První vteřiny desky zcela neočekávaně otvírá čistokrevný noise. Roztodivné pazvuky po nedlouhé době utichají a dál se rozhostí jen sebevědomá psychedelická muzika. Nálady se střídají a nejsou nikterak negativní, naopak mnohdy je posluchač až překvapen zajímavým zvratem, kudrlinou a kontrastem. Například předposlední věc začne jako chmurný funeral doom metalový pochod, ale cosi jej od tohoto dojmu neustále odtrhává. Celek se nespokojí se zaměřením tam, nebo tam. Ve chvíli, kdy máte jasno, se směr lehce odchýlí, či obohatí o nečekanou ingredienci. Žádný paskvil a náhodné vrstvení tónů. Další nahrávka, kterou lze prožívat i srdcem.