Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Melvins - Hold It In

MelvinsHold It In

David19.3.2015
Zdroj: flac
Posloucháno na: Yamaha CDX-480, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Zábava stárnoucích pánů s duší nevycválaných puberťáků. Podobných blbin není nikdy dost.

Na světě existuje spousta záhad, stěží odhalitelných, mystických pozoruhodností obestírajících kolem sebe až děsivou auru neprostupnosti, v níž se při pouhém nevinně letmém pomyšlení devadesát osm procent obyvatelstva spořádaně platících koncesionářské poplatky utopí jako koťátko v lahvi voňavého mlíčka s patentním uzávěrem. Nicméně i uprostřed podobně silně neutěšené doby plné nejistoty, obav a kolísajících cen pohonných hmot není vůbec od věci čas od času uchlácholit svou rozklepanou mysl neochvějným faktem, tvrzením formy definice, přes které mašinka nepojede i kdyby Michal David rozštípal plastovou sekerkou své kompaktní piano houpající se zavěšené na prádelní šňůře úhlopříčně přes jeho mocný pupík dítěte ráje.

 

Dámy a pánové, tušíte správně. Země je kulatá, pohled důchodkyně z protějšího balkonu pronikavý a Melvins již nějaké to desetiletí vévodí stylu v historických análech známým pod označením „seriózní hovadina,“ na čemž nic nezmění ani dočasné pokrevní bratrství s podobně pošahanými Jeffem Pinkusem a Paulem Learym, tedy členy momentálně hibernujících Butthole Surfers. Zajisté, můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory a můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.

 

 

Objektivně vzato, Vinnetou byl sám o sobě frajer, ovšem teprve po boku svého bílého kamaráda s medvědobijkou v kabelce se stal frajerem na druhou. A jestliže zcela seriózním pohledem nakoukneme pod pokličku "Hold It In", tak i v případě naprosté neznalosti tvorby minulé kohokoliv ze zúčastněných lze s lišáckou smělostí a jistotou rovnající se každodennímu aktu vycházejícího slunce tvrdit, že pánům se podařilo zplodit vskutku ukázkovou kravinu.

 

Klasická houpačka jak vystřižená z období účinkování dvojky z Big Business, umocněná Pinkusovým obhroublým halekáním, střídaná Learyho rozjuchaným prozpěvováním chovance psychiatrické léčebny, Buzzovo vrtání se v hrobě prvopočátků i doby nedávno minulé pod dohledem Mika Dillarda. Hlukové stěny a lámání hřbetů, u nichž jednoznačné označení pachatele není v silách běžného smrtelníka. Bublající bahno, sváteční servis na tisíc kousků. Úprk bubáků v růžových spodničkách stíhaný rozlíceným davem oloupených seniorů. Nadsázka, zábava stárnoucích pánů s duší nevycválaných puberťáků. Nakonec, proč ne? Melvins mají stále obstojně našlápnuto a v nastoleném trendu uplynulé dekády nikterak nepolevují. Frajeřina na druhou je sice v tomto případě až příliš silné tvrzení, ovšem dýdžejovi na zábavě v Krašovicích zcela bezpečně místní dychtivá omladina utrhá ruce v ramenou. Bavím se, podobných blbin není nikdy dost.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Marty / 18.2.15 18:41

Na recenze moc nedám protože mi příjde, že je kolikrát píše člověk který jsi to jednou poslechl a pak prostě něco napíše jako autor téhle! A v tom byl možná ten problém. Nové CD mi přišlo na první poslech strašně uřvané s ostrým syrovým zvukem. Tak jsem ho pustil znovu a znovu a každým dalším poslechem musím za sebe říct, že nový NAPALM DEATH je naprosto geniální! Troufnu jsi říct, že je to možná jejich nejlepší CD co za své bohaté kariéry vydali. A každým dalším poslechem se mi to líbí víc a víc! Za mě 100% je to GENIÁLNÍ a už dlouho mě nic tak nechytlo!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky