Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Na světě existuje spousta záhad, stěží odhalitelných, mystických pozoruhodností obestírajících kolem sebe až děsivou auru neprostupnosti, v níž se při pouhém nevinně letmém pomyšlení devadesát osm procent obyvatelstva spořádaně platících koncesionářské poplatky utopí jako koťátko v lahvi voňavého mlíčka s patentním uzávěrem. Nicméně i uprostřed podobně silně neutěšené doby plné nejistoty, obav a kolísajících cen pohonných hmot není vůbec od věci čas od času uchlácholit svou rozklepanou mysl neochvějným faktem, tvrzením formy definice, přes které mašinka nepojede i kdyby Michal David rozštípal plastovou sekerkou své kompaktní piano houpající se zavěšené na prádelní šňůře úhlopříčně přes jeho mocný pupík dítěte ráje.

Dámy a pánové, tušíte správně. Země je kulatá, pohled důchodkyně z protějšího balkonu pronikavý a Melvins již nějaké to desetiletí vévodí stylu v historických análech známým pod označením „seriózní hovadina,“ na čemž nic nezmění ani dočasné pokrevní bratrství s podobně pošahanými Jeffem Pinkusem a Paulem Learym, tedy členy momentálně hibernujících Butthole Surfers. Zajisté, můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory a můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.

Objektivně vzato, Vinnetou byl sám o sobě frajer, ovšem teprve po boku svého bílého kamaráda s medvědobijkou v kabelce se stal frajerem na druhou. A jestliže zcela seriózním pohledem nakoukneme pod pokličku "Hold It In", tak i v případě naprosté neznalosti tvorby minulé kohokoliv ze zúčastněných lze s lišáckou smělostí a jistotou rovnající se každodennímu aktu vycházejícího slunce tvrdit, že pánům se podařilo zplodit vskutku ukázkovou kravinu.

Klasická houpačka jak vystřižená z období účinkování dvojky z Big Business, umocněná Pinkusovým obhroublým halekáním, střídaná Learyho rozjuchaným prozpěvováním chovance psychiatrické léčebny, Buzzovo vrtání se v hrobě prvopočátků i doby nedávno minulé pod dohledem Mika Dillarda. Hlukové stěny a lámání hřbetů, u nichž jednoznačné označení pachatele není v silách běžného smrtelníka. Bublající bahno, sváteční servis na tisíc kousků. Úprk bubáků v růžových spodničkách stíhaný rozlíceným davem oloupených seniorů. Nadsázka, zábava stárnoucích pánů s duší nevycválaných puberťáků. Nakonec, proč ne? Melvins mají stále obstojně našlápnuto a v nastoleném trendu uplynulé dekády nikterak nepolevují. Frajeřina na druhou je sice v tomto případě až příliš silné tvrzení, ovšem dýdžejovi na zábavě v Krašovicích zcela bezpečně místní dychtivá omladina utrhá ruce v ramenou. Bavím se, podobných blbin není nikdy dost.