|
|
||||||||||
Pro páchání násilností a majetkové trestné činnosti je závoj temnoty vždy vítaným komplicem. Magie půlnoci, kdy se rodí nový den a čert ví co se děje pod udusanou hřbitovní hlínou, okouzlila mnoho hrdlořezů a maniaků stejně jako hudebníků (neříkám, že se tyto množiny nemohou protnout), kteří si tento každodenní bod zlomu vetkli do názvu svých kapel, alb nebo sami sobě. Multiinstrumentální Athenar je se svou chloubou Midnight nebezpečné a odvrácené tváři nočního života hodně blízko, ze všech půlnočních jezdců možná nejblíž. Ani letošní přímočará a agresivní palba neskýtá nic jiného než hrubé zacházení a ostré lokty. Něco jako pondělní fronta na poště.
Při pohledu na promo materiály na mě Athenar působí jako mediální prototyp moderního Američana, který hájí své zájmy. Ozbrojený, odhodlaný a připravený jednat. A leckoho i o ledasco zkrátit, když dojde na lámání chleba. V Midnight je toto odhodlání poměrně věrně zhudebněno. Násilí je zákon, který nelze obejít a který dříve nebo později setne civilizaci hlavu.
Album Rebirth by Blasphemy je podobně nekompromisní. Zvuk si nebere servítky a agresivní hudba pohání jako voda na mlýn verbální útoky z frontové linie. Athenarův monotónní vokální projev působí jako vždy nepřístupně a vyloženě nevrle a potenciální zájemce o generický speed metal drží na distanc už po pár skřípavých verších. Přesto lze na albu najít mnohé chytlavé momenty. Vlastně každá skladba i přes své primitivní a neotesané vlastnosti disponuje nějakým charakteristickým prvkem, motivem nebo melodií. Což je tak trochu zázrak, když si uvědomíme, jaké manévrovací možnosti vzhledem k (dobrovolně) zvolenému žánru Anthenar má. Ale může to být vnímáno i jako krok směrem k širšímu obecenstvu. Fanoušci staré éry plné splitů a EP by si k tomu jistě řekli své.
V krátkých intervalech uhání blasfemická půlhodinka neohroženě kupředu a za sebou zanechává dojmy z dobře odvedené spouště. Spálená guma hyzdí vozovku při Fucking Speed and Darkness, sirný puch se line éterem při Devil's Excrement a hymnická Rising Scum nutí k pochodování po sousedově trávníku. Půlnoční expres nezastavuje a neztrácí páru, ani když v několika zatáčkách zpomalí. Zdá se mi, že tímto albem význam Midnight zase o kousek povyrostl.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Metal Blade
Vydáno:Leden 2020
Žánr:black/speed metal
Vulture Industries
The Dystopia Journals
Hostia
Carnivore Carnival
Pergamen
Per Somnum
Brant Bjork
Brant Bjork
Falls of Rauros
Key To A Vanishing Future
Self Hypnosis
Contagion of Despair
Fates Warning
No Exit
Nader Sadek
In The Flesh
Neolunar
Neolunar
Skepticism
Companion
Mur
Truth (EP)
Francouzská metalová kapela The Old Dead Tree podle všeho ještě stále není dead a aktuálně o sobě dává vědět novým songem Terrified, ke kterému vznikl...
5.6.2023Konečná pořadí v jednotlivých kategoriích ceny hudebních nadšenců Břitva jsou od včerejška známá, jejich přehled najdete ZDE.
4.6.2023A Tribute to Legends (Pocta legendám) je zbrusu nový song známých tuzemských hudebníků a je věnovaný padlým kamarádům české scény. K poslechu ZDE.
2.6.2023Projekt Abbé, za kterým stojí Jan Hamerský, právě vydává novou desku Hraj si a shoř! Ta bude k dispozici digitálně (bandcamp) a na kazetě, bližší info...
2.6.2023... proběhne tuto neděli 4. června v pořadu Hard & Heavy na rádiu Beat, a to pod taktovkou Petra Korála. Detaily jsou k dispozici ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.