Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Tahle německá grupa s nepříliš originálním jménem funguje už od roku 2001, ale léta se na ní podepsala řadou personálních změn, které nemohly zajistit stabilitu a klid pro tvorbu. Na aktuálním albu Mirror Construction (... A  Disordered World) tak z původní sestavy figuruje už jen zpěvák Sebastian zvaný Sucking (nechci si vůbec domýšlet, co jeho přezdívka znamená), zatímco ostatní patří mezi nedávno přibylé členy. Snad jim to pár let vydrží.

Mindreaper překvapili brutalitou a nedostatkem respektu k melodiím. Ty sice patří k důležitým ingrediencím, ale o hlavní roli se dělí s dalšími. Po chvíli poslechu jsem dospěl k poznání, že je třeba se obrnit víc, než jsem plánoval. Mindreaper do svých nástrojů řežou rychle a se zanícením hned od začátku alba, jakoby se báli, že je člověk vypne dřív, než předvedou, co umí. Doporučuji vydržet a dát jim šanci, není to marné.

Melodicky si album stojí tak akorát, je nahony vzdálené opěvované švédské škole, spíš se snaží poukázat na vlastní kořeny. Zásadní pro kapelu je, že za jejich zády stojí hustý stín thrashmetalového odkazu, o kterém si můžeme myslet co chceme, ale Němcům obecně nejde upřít, že ho umí. Kostrbaté a zrychlené figury na hmatnících jsem sotva stihnul zafixovat a už se valí další a další neotesané porce kytarového nářezu. Kapela se halí do prašného oblaku neurvalosti, špinavá mračna syčí ze všech pórů nahrávky. Cosi z legendárních německých velikánů osmdesátých let prosakuje skrz jejich zavilé konání. Víc než smrtící dech hrobů cítím chemický odér narušených továren s toxicky zelenými cedulemi Warning!

Co nejde přeslechnout, je technická vyzrálost a způsobilost k provozu ansáblu. Melodické vyhrávky se nabourávají až někam do powermetalových garáží, ve kterých se ladí uječená onanie, a to mi trošku dere uši. K totální konverzi naštěstí nedochází, protože situaci zachraňují narychlo svolané šiky riffů, mezi které dopadají rány bicí mašiny. Ani ona není stylově sevřená, hodně si bere ze zmíněného thrashe, dělá oporu trylkujícím manévrům a zároveň dokáže být stabilní oporou deathové hustotě, které není mnoho, ale díky aspoň za tu trošku. Smířlivý kompromis namíchaných stylů nabízí i chroptící Sucking, jehož hrubý vokál nespadá do kategorie prvoligových growlů, ale díky tomu zase dobře zapadá do sviňského thrashování.

Mirror Construction (...A Dissordered World) asi většina lidí mine, v té přemíře desek nemá šanci vyniknout. Chybí jí větší průbojnost, originalita a co si budeme povídat, kapela nepatří mezi jména, která člověk sleduje pln očekávání, jestli už už vydala něco nového. A tak i když Mirror Construction..... nevypadá špatně, budou volbou spíš jen užšího okruhu posluchačů a náhodných objevitelů, jako jsem byl já.