Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Mindreaper - Mirror Construction (...a Disordered World)

MindreaperMirror Construction (...a Disordered World)

Sorgh6.7.2018
Zdroj: mp3
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Němečtí Mindreaper přinášejí svůj pohled na melodický death metal. A i když nezbourali mantinely obemykající stylové bahno, dá se jejich nahrávkou docela dobře pobavit.

Tahle německá grupa s nepříliš originálním jménem funguje už od roku 2001, ale léta se na ní podepsala řadou personálních změn, které nemohly zajistit stabilitu a klid pro tvorbu. Na aktuálním albu Mirror Construction (... A  Disordered World) tak z původní sestavy figuruje už jen zpěvák Sebastian zvaný Sucking (nechci si vůbec domýšlet, co jeho přezdívka znamená), zatímco ostatní patří mezi nedávno přibylé členy. Snad jim to pár let vydrží.

 

Mindreaper překvapili brutalitou a nedostatkem respektu k melodiím. Ty sice patří k důležitým ingrediencím, ale o hlavní roli se dělí s dalšími. Po chvíli poslechu jsem dospěl k poznání, že je třeba se obrnit víc, než jsem plánoval. Mindreaper do svých nástrojů řežou rychle a se zanícením hned od začátku alba, jakoby se báli, že je člověk vypne dřív, než předvedou, co umí. Doporučuji vydržet a dát jim šanci, není to marné.


Melodicky si album stojí tak akorát, je nahony vzdálené opěvované švédské škole, spíš se snaží poukázat na vlastní kořeny. Zásadní pro kapelu je, že za jejich zády stojí hustý stín thrashmetalového odkazu, o kterém si můžeme myslet co chceme, ale Němcům obecně nejde upřít, že ho umí. Kostrbaté a zrychlené figury na hmatnících jsem sotva stihnul zafixovat a už se valí další a další neotesané porce kytarového nářezu. Kapela se halí do prašného oblaku neurvalosti, špinavá mračna syčí ze všech pórů nahrávky. Cosi z legendárních německých velikánů osmdesátých let prosakuje skrz jejich zavilé konání. Víc než smrtící dech hrobů cítím chemický odér narušených továren s toxicky zelenými cedulemi Warning!

 

Co nejde přeslechnout, je technická vyzrálost a způsobilost k provozu ansáblu. Melodické vyhrávky se nabourávají až někam do powermetalových garáží, ve kterých se ladí uječená onanie, a to mi trošku dere uši. K totální konverzi naštěstí nedochází, protože situaci zachraňují narychlo svolané šiky riffů, mezi které dopadají rány bicí mašiny. Ani ona není stylově sevřená, hodně si bere ze zmíněného thrashe, dělá oporu trylkujícím manévrům a zároveň dokáže být stabilní oporou deathové hustotě, které není mnoho, ale díky aspoň za tu trošku. Smířlivý kompromis namíchaných stylů nabízí i chroptící Sucking, jehož hrubý vokál nespadá do kategorie prvoligových growlů, ale díky tomu zase dobře zapadá do sviňského thrashování.

 

 

Mirror Construction (...A Dissordered World) asi většina lidí mine, v té přemíře desek nemá šanci vyniknout. Chybí jí větší průbojnost, originalita a co si budeme povídat, kapela nepatří mezi jména, která člověk sleduje pln očekávání, jestli už už vydala něco nového. A tak i když Mirror Construction..... nevypadá špatně, budou volbou spíš jen užšího okruhu posluchačů a náhodných objevitelů, jako jsem byl já.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky