Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

The Faceless pocházejí ze Spojených Států Amerických a během své aktivní kariéry stihli vydat čtyři alba. Zvláštní, jak je čas relativní. Vznikli v roce 2004, vzhledem k mému věku mi připadají jako benjamínci, přitom už hoblují skoro čtrnáct let a možná proto je řada lidí asi bude znát. Jejich nejnovější deska se jmenuje In Becoming A Ghost a na ni se podíváme.

The Faceless snad naschvál nejsou věrní svému jménu. Jak jej při poslechu chápat, slova znamenající bez tváře či bez výrazu? Vždyť The Faceless mají tak jasnou identitu a ksicht, že zcela podkopávají vlastní jméno a dělají z něho opak sama sebe. In Becaming Of Ghost se rozprostírá krajem mnoha tváří, nemůžeme v něm hledat pouze jednu myšlenku nebo filosofii. Z třinácti let existence se recyklují vlivy jednotlivých etap, propojují s novými nápady a výsledkem je nejednoznačné, avšak paradoxně celistvé album narvané finesami a promyšlenými náměty spojenými v jeden.

Zakuklená, týraná hlava z obalu na nás mluví dvěma ústy. Jedny křičí, řvou a drásají vzduch nastřádaným vztekem, vracejí se ke kořenům coreové dřeně a hrubě zachází s metalovým materiálem. Druhá ústa promlouvají vyrovnaným tónem v poklidném tempu, dají víc na zpěv jako takový a zaslouženě se dostávají do popředí pozornosti.

Rozehraná partie je napěchovaná materiálem z tolika odlišných pultů, že nebude vzácností, když posluchač napoprvé zakusí pocity chaosu a marné beznaděje. Symbióza rozpohybovaných elementů se projeví až posléze a v křižovatkách styčných ploch se najednou logicky setká symfonický černokněžník s melodickým hardcorákem pod dohledem valibuka komandujícího ostatní slušným growlem. Jako první záchytný bod, který srovná horizont s vodováhou, se nabízí spíše ty uvolněné pasáže, ve kterých září a vše ostatní zastiňuje zpěvák. Jeho čistý vokál je nadmíru sličný, sebevědomě silný a mohutný. S přibývajícím časem se dají bez problémů strávit divé přechody do jiných oblastí metalu a pochopit jejich souhru.

Album v sobě pěstuje silný orchestrální náboj. Do kytar útočně troubí syntetické horny, jemná flétna uhlazuje metalovou drsnost. Na jiných místech dominují běsy symfonického blacku řezaného industriálem, kde nám je průvodcem stín The Kovenant. Každá kapitola připomíná úplně jiné spolky, avšak The Faceless je dokáží bravurně skloubit v jediný koncept. Technický death metal jako silné pojidlo? Proč ne?! Tvrdá muzika hraje prim, ale nechybí jí koule na to nechat ty jemnější složky užít si svoji chvilku na slunci.

Za ty nejzásadnější kameny alba považuji filigránské vyhrávky milující svůj nejednoznačný směr. Zvraty a nečekané propady témat se prolínají s melodikou rozechvělých sól. Vyvstává snová atmosféřa opuštěných krajin, jaké malují třeba Scale The Summit. V tomto světle je jasné, že i basová linka je plná překvapení a samostatných rolí. Vpravdě žádný nástroj nejde opomenout, každý má v rukou mistr svého druhu.

In Becaming Of Ghost je silnou drogou, na kterou jsem si udělal celkem dobrou závislost. Našel jsem v ní takové množství motivů, že bych si jinak musel pustit asi tři čtyři jiné desky, abych vše dostal. Tady to mám v jednom ve výborném poměru.