|
|
||||||||||

Tuhle desku v nepravidelných intervalech přežvykuju už někdy od podzimu a vzhledem k tomu, že další a další poslechy nikam, ale vůbec nikam nevedly, je na čase to nějak utnout. Album Presomnia je třetí deskou polské kapely Mun, která ty předchozí dvě - Axis mundi (2016) a Opia (2018) - vydala ve vlastním nákladu, a až tentokrát se tento mládežnický kvartet chytl u Piranha Music. Jestli je to nějaká výhra, nechci soudit, je to vydavatelství dost mladé, aktuálně se sedmi vydanými nahrávkami, nejspíš hodně podzemní, ale zato určitě nadšené. Snad.
Takže Presomnia. Zmatek doprovázející každý jeden poslech začíná už u jednoduché otázky ohledně žánrového zařazení, o kterém si můžeme myslet, co chceme, ale jako odrazový můstek pro další úvahy to svůj smysl má. Na internetech se dá dohledat post metal, doom metal, stoner metal, psychedelic cosi, progressive cosi, space metal a rock a možná ještě něco dalšího. Prostě chaos. Neuvěřitelné na tom je ale především to, že přesně tenhle chaos deska obsahuje a poslech představuje dost divokou horskou dráhu hudebních zmatků a z nich plynoucích pocitů. V jedné skrumáži najdete post-rockové kytarové cvičení, strojovou rytmiku a ostře vyřezané kytarové sólo pozdějších Tool (zkuste skaldbu Arthur), neskutečně otravný rádoby čistý zpěv (zkuste úvod Scowl nebo Topple) i celkem ucházející metalový běs. Celé to na mě dělá dojem jakéhosi jamování několika vyhulených hipíků, kteří zkouší dávat dohromady všechno, co mají rádi nejspíš po vzoru pejska a kočičky a jejich dortu (že by se Čapek četl i v Polsku?). Ze všeho nejzajímavější je ale pro mě to, že vůbec netuším, jestli je tohle všechno myšleno úplně vážně nebo jako sofistikovaná zábava pro úzký okruh příznivců. Protože pokud je to myšleno vážně, tak pánbů s námi.
Album má ambice začít zmatkovat v podstatě už svým obalem, na který jsem zkoušel chvíli civět a vymyslet, co to má znamenat, než jsem to vzdal a začal hledat smysl jinde. Skutečně si nemyslím, že nějak takhle má vypadat povedený obal hudební nahrávky (tímto zdravím zpěváka kapely a autora grafiky v jedné osobě, Ozimira Gaslonskeho, fotku digipaku máte TADY). Stejně tak si nemyslím, že nějak takhle zní zvukově dobře udělaná deska. Zvuk je hrůza a další hřebík do už tak dost zahřebíkované rakve. Jeho roztříštěnost trhá uši a doslova bolí. Pamatujete si ještě, jak zněly empétrojky ve svých počátcích? S bitrate 128 kbps nebo ještě horším? Tak přesně takhle zní tato deska. Naprosté šílenství. Tímto zdravím Piotra Grzegorowskeho, v jehož Jupiter Ranch Studio se nahrávalo, a Marcina Klimczaka z Mustache Ministry Studio, kde se mixovalo a masterovalo.
Nějaká pozitiva? Upřímně na desce je pár míst, která mě hudebně docela baví, byť jsem přesvědčen, že jsem je už mnohokrát slyšel jinde a lépe. Ale dejme tomu, že by se na nich dalo stavět, že by si kapela ujasnila, co chce vlastně hrát, případně by si najala někoho, kdo by jim to ujasnil za ně a trochu je ukočíroval. Pak by při troše štěstí a velkém kopci práce z toho za spoustu let mohla být dobrá předkapela. Teď ale ne, teď je to chaos a zmatek na druhou, navíc s tak mizerným zvukem, že jakákoliv snaha o bližší pochopení se zasekne hned v počátku. Takže konec. KONIEC.

Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Piranha Music
Vydáno:Září 2020
Žánr:alt rock / metal
Ozimir Gaslonsky – zpěv
Paweł Jankowski – kytara
Pedro – baskytara
Gniewko Świątek – bicí
1. Intro
2. Scowl
3. Arthur
4. Topple
5. Deceit
6. Verity
7. Decree

Mun
Nhemis

Hatebreed
The Divinity Of Purpose

The Cult
Choice Of Weapon

Se Delan
Drifter

An Autumn for Crippled Children
The Long Goodbye

Andy Winter
Incomprehensible

Nishaiar
Nahaxar

Triumph, Genus
Všehorovnost je porážkou převyšujících

Silegrail
Silegrail

Silver Mount Zion
Horses In The Sky

Elysium
The Path of No Return
Tiskovka: První album projektu Was Foucault a Fantomas? s názvem History of Madness vyšlo na kazetovém labelu Neoautist tapes. Za nahrávkou stojí Tomá...
8.5.2026Francouzští démoni Haemoth 22. května vydávají nové album Black Dust pod značkou Agonia Records. Na ochutnávku zveřejnili skladbu When The Dust Finall...
6.5.2026Brněnský projekt Ravenoir převyprávěl skladbu Hrabě X od Pražského výběru...
1.5.2026Karvinští blackers Inferno zveřejnili informace o svém nadcházejícím, devátém albu s názvem The Anthropic Sophisms (On the Heights of Despair), které ...
29.4.2026Tuzemská black metalová legenda Inferno upoutává teaserem (ZDE) následovníka čtyři roky starého počinu Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity). To...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.