Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
Myrkviði - Harmur (EP)

MyrkviðiHarmur (EP)

Garmfrost22.9.2026
Zdroj: mp3, promo od kapely
Posloucháno na: phone, Marshall Motiv II A.N.C.
VERDIKT: Nová tvář islandského black metalu Myrkviði sází na melodie. Jsou na počátku svého snažení, co jim schází na zkušenostech dotahují nadšením.

Jeden čas mi připadlo, že islandská zhouba polevuje. Po drtivém útoku se vynikajících, i těch průměrnějších, nahrávek začalo objevovat méně. Poslední dobou se tento jev obrací opět k lepšímu. Myrkviði jsou na scéně teprve rok a členům je kolem dvaceti let. Jsou teprve na počátku, nicméně nedaří se jim věru zle. Debutové EP Harmur není sice co do stopáže nijak ohromujícím dílem, ovšem obsahově nabízí velice slušný black metal.

 

myrkvidi

 

Na islandských kapelách všech chutí a barev se mi líbí jejich odlišnost od zbytku světa. Black metalové kapely jsou většinou temné, mlhavé a často rozprostřené v disharmoniích. Myrkviði se od nich však liší. Zcela evidentně se nechávají inspirovat skandinávskými kapelami. Jsou více tradiční se zálibou ve druhé vlně black metalu. Texty jsem si zhruba přeložil google translatorem, takže nic moc. Jak se zdá, zaměřují se klasicky na odpor vůči náboženství, temnotu, válku… Běžná témata tehdejšího blacku. Tady klukům lehce ujíždí vlak, na druhou stranu příznivců podobných textů je stále hodně a je třeba vypíchnout jejich zdařilou podobu. Nesnaží se pouze křičet primitivní slogany s klišé hláškami. Nic proti, mám stále rád takovou tematiku, od noviců ale čekám cosi víc.

 

Harmur je kratičkou nahrávkou. Čtyři skladby během čtvrt hodiny chápu spíše jako ochutnávku věcí příštích, než komplexní umělecké dílo. Skladbám vévodí melodičtější forma. Jsou syrové plné blastů a tremol. Kdybych se snažil o nějaké srovnání, napadaly mě při poslechu např. první alba Immortal, určitě Sargeist nebo Horna… Pro představu jejich směřování by tohle mohlo stačit.

 

Skladby jsou tedy silně poznamenané melodiemi, přičemž jsou plné agresivních výpadů. Navzájem si nezavazí, souzní. Melodie jsou krvavé a řádně syrové. Kapele zatím schází zkušené aranžérské schopnosti, které by se nebály stříhat pomyslnou vatu. Často dochází k únavě materiálu. Po dramatických okamžicích nepřichází nic, co by skladbu podpořilo, ale opakuje se jeden motiv dál a dál. Nápady jsou mnohdy neohrabané, ale svým způsobem sympatické. Každý song je víceméně dobrý, ale být jich víc, velice rychle by se poslech mohl stát otravný. Líbí se mi zvuk. Každý nástroj má specifickou barvu. Kytary koušou, občas zakomponované akustické vyhrávky jsou výtečné, bicí jsou tak akorát. Krkavčák by chtělo nechat rozeznít. Abbatovské chrchlání sluší Abbathovi, ale jeho napodobitelé jsou pouze napodobitelé.

 

Harmur není špatným vstupem na scénu. Pánové si se svými instrumenty rozumí, baví je hrát, to je znát. Oprostit se od svých vzorů, trochu se rozparádit, obrousit hrany, a ono to půjde.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky