Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Mystic Prophecy - Fireangel

Mystic ProphecyFireangel

Michal Z22.5.2009
Zdroj: CD
VERDIKT: V dnešní době vlahý průvan v klasickém power metalovém ranku. Originalitu v tomto hudebním směru už prosím nehledejme. Fireangel kandiduje za slušné, poctivé řemeslo.

Power melodici, řvěte HURÁ. Letošní pastva pro vaše ouška přichází z německých hájů a hvozdů. Přiznám se, Mystic Prophecy jsem za celý svůj bídný život ani nepostřehnul, míjeli jsme se a při poslechu „Fireangel“ jsem rád, že se naše cesty konečně spojily. Věřím, že stejný pocit získá i většina znalých příznivců siláckého kovu. Německá úderka není čistě germánská, ale ředí svůj původ porcí horké krve z Řecka. Nuže vrhněme se už do šestého zářezu této party, která vytrvale čeká na svých deset minut slávy.

 

Vzhledem k vrchovatosti německého trhu-scény jsem se obával, co se na mě vyhrne za x-tý cover, nebo tribute band vlastní scény. Tyto neopodstatněné alibistické chmury ovšem Mystic Prophecy hned v úvodní „Across The Gates Of Hell“ rozhání tak vehementně, že se člověk ihned směje, jako po pěti kouscích na sluníčku. Jednotlivé songy vás uchvacují svojí mocnou silou a strukturou. To vše podpořeno velmi kvalitním, živým zvukem. Zpěv v podání páně R. D. Liapakise je nádhera slyšet znít a nechat se jeho pevností nést - umí hladit, melodicky výškovat a když je třeba, vystrčit důraz a získat respekt obránce z NHL. Nic není pro Roberta problém. Vichřice úvodu alba nesená na neotřesitelném melodickém podstavci, v jehož noze tepe samotný power reaktor, dávající všemu tomu nádhernému tlaku prvotní nezměnitelný směr. Učebnice soudobého power metalu. Lahůdka i pro protřelé.

 

Dech samotných démonů se sype z dalšího úchvatného zářezu „Demons Crown“. Záživnost, chytlavost skladby, podmanivost, vše zde najdete. Jízdu starým kočárem po mokrých dlažebních kostkách v temné tíživé noci zvládáte s přehledem. Tušíte, že kola, která letí nad nebohými vyhlazenými balvany temného čediče, nejsou bůhvíjak nová. Přesto mají zvláštní silný tvar, jež tomuto prastarému kočáru dávají i přes jeho starobu, mladickou rychlost a životaschopnou svěžest. Takto by měli podobní styloví souputníci znít, pokud chtějí obstát. „We Kill!! You Die!!“ – cesta se vyrovnala a naše spřežení může za hradbami na hlinité cestě nabrat rychlost koňského trysku. Výtečná vypalovačka. Překrásná epická „Father Save Me“ vás provede klidnějším lesíkem, tu a tam s nádherným kaskádovým sólem. Myslím, že ve vás bude evokovat nejedno spojení, jak hudební, tak vokální. Na albu se najde nejedna šlapavá, nijak výjimečná skladba s jasnou klasickou stavbou. Přesto se i v těchto tuctovějších skladbách blahořečí nekonečný skladatelský i hráčský talent, tryskající z Mystic Prophecy jaksi samovolně.

 

Opratě si přebírá titulní „Fireangel“ a bezelstně s rozevřeným refrénem nás opět pevně choulí k sobě. Vlajkové lodi powermetalu mají na palubě řádného charismatického vokalistu. Nejinak je tomu u Mystic Prophecy. Liapakis nás spolehlivě převádí přes území, kam není radno každému nebohému snaživci vůbec vcházet. Tu rozvážně, aby si nevylámal jeho povoz péra podvozku, ale hned za nebezpečným korytem řeky zvané kýč a temný plagiát, zasviští dlouhý kožený bič a dochází ke kombinatorice ledové země a černého sabatu s Martinem. Nutno poznamenat, že refrén z „Revolution Evil“ je doslova stejný, jako ve skladbě „Necessary Evil“ od kolegů Balance Of Power, ale člověk jim to zbaští. Kdo se občas po někom neopakuje, či vyloženě nepraští do palce vší silou? Při silovějších skladbách je možno přiřknout jistou náklonnost k Iced Earth.

 

Album má nevýhodu dominující první poloviny. Ta druhá se tváří jako chudší příbuzný a nemá co nabídnout, mimo své společnosti. Přesto jednotlivé pokusy mrazí v zádech, jejich tepavá síla a gradující struktura čmárá příběhy v trysku. Album působí profesionálně, dotaženě, nepózuje – pracuje pro celek. Pro mé, poweru chtivé uši, letošní velké překvapení. Fireangel kandiduje za slušné a poctivé řemeslo, hodné z posluchačů vyloudit několik, v dnešní době těžce vydělaných stokorun.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

parlost / 3.8.14 13:17

Pro mě je Mike Oldfield jeden ze svaté trojice: Pink Floyd, Vangelis, Mike Oldfield. Hudbu jsem začal poslouchat jako -náctiletý v druhé polovině let devadesátých a Mike Oldfield byl myslím druhý autor (po Vangelisovi), který mě chytl za srdce albem Islands, ke kterému jsem se nějak náhodou dostal. Pro mě jsou nejlepší alba. Crises (1983), Islands (1987), Tubular Bells II. (1992), Voyager (1996), Guitars (1999). Následný odklon od kytarové hudby, které započalo už paradoxně albem Tubular Bells III. mě zase tak moc nesedl. Jako mladší jsem si i říkal, že by bylo super, kdyby Mike překvapil rockovým albem ve stylu let osmdesátých. Stalo se téměř o patnáct let později a přiznám se, že při poslechu prvního singlu (Sailing) jsem byl nepříjemně překvapen. Ostatní písně jsou naštěstí laděny jinak, ale i tak je pro mě album trochu zklamáním. Celkově mě přijde monotónní, bez nějakých výraznějších kytar, zapamatovatelných okamžiků a trochu mě i zarazilo, že vše zpívá jeden (byť dobrý) zpěvák. Nicméně jak už v mnoha recenzích zaznělo, toto album se musí naposlouchat. Po více posleších jsem k němu byl smířlivější. Jsou okamžiky, které se mi líbí docela dost: např. kytarové sólo v Castaway či píseň Nuclear. Každopádně Mike už má své "odskládané" a nedá se čekat, že by v současném věku nějak hýřil inovativností a kreativitou. Ostatně po The essential Mike Oldfield (1997) se už jeho hudba čím dál více množila odkazy na Tubular Bells a další starší věci (např. vyloženě nevhodné zařazení jinak celkem slušné písně Man in the Rain do alba Tubular Bells III., ke kterému tato "kopie" Moonlight Shadow měla připoutat pozornost). Takže pro mě je to slušné album, avšak není dost dobré na Mika. Nicméně, Mike za svou kariéru byl už párkrát v útlumu, aby následně šokoval nějakým excelentním albem.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky