Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nadragea - Adat

NadrageaAdat

Victimer1.3.2021
Zdroj: flac / promo od labelu
Posloucháno na: notebook / minivěž / industrial flow / TV
VERDIKT: Až krutě upřímná a strohá cesta podzemím vyřazené fabriky.

Temná elektronika, nihilistická, studená jak psí čumák, přesto taneční a pulsující. Pohyb je ale nutně omezen, jak příhodné. Nasadit respirátor a chodit strojovou chůzí po zpustlém areálu, za rozflákaným oknem analogově bodat do podvědomí a nechat jej rezonovat. Aktivovat proces znovu zapojení do projektu robotizace, jenom tam, kde už vývojová laboratoř padla popelem. Tančit je povoleno, ale nohy budou samý střep, vysoké boty jsou kdoví kde. Pátrat po tom, jak se člověk ocitnul na takovém místě moc odpovědí nedává. Alternativou budiž hudba Nadragea.

 


Aktuální album Adat prezentuje kapelu jako minimalistické odcizení, průmyslem načichlé podzemí, nebo pochod poházeným harampádím mezi probleskujícími vyřazenými monitory. Jako díru v tlustém skle a přerušenou kabeláž v dolním patře budovy. V objektu, ze kterého je dnes jen ruina starého baráku a zdi, co pamatují zašlé časy. Adat svírá mysl svou chladnou strohostí. Tohle zkrátka není prostor pro velký mejdan daleko od města. Civilizace je sice v nedohlednu, ale místo, kde se během poslechu desky nacházíme je nevlídné, temné a bez výhledu. Malý oplocený kus území, venku prší a uvnitř prskají potrhané kabely. Každý další krok znamená potenciální nebezpečí. A to je přitažlivé.


Nadragea je původně trojčlenná elektro formace z Maďarska, kterou uvedli v provoz Balazs Varga (Vinnui) a Miklos Takacs, aby se na jejich syntetickém profilu vokálně realizoval třetí do party, jímž není nikdo jiný než Mortum (George Turoczy). Kapela toho od konce devadesátých let příliš nevydala, o to svátečněji působí letošní edice nového alba Adat vydaného pod dohledem Aliens production. Slovensko-maďarská koopearce pokračuje, alba přibývají a elektronika, pod kterou je podepsaný Mortum je rázem na dostřel našim elektro fajnšmekrům. A to je dobré pořízení.


Nadragea v současnosti vystupuje jen jako duo Vinnui / Mortum a Adat je víc jak hodinovou kolekcí naprogramovaného nihilismu. Je to krutá a intenzivní koláž zvuků balancující na hraně industrialu, techna a EBM. Tahle hudba je monotónní slizká elektronika, kterou pohání zkreslený nehumánní vokál. Album přináší své komplexní skladby a pak také remixy, za kterými nestojí nikdo jiný než sám Mortum. V rámci End-Tek či Human Vault předělal k obrazu svému tři skladby a dodal tak projevu Nadragea o něco živější projev. Ale jen ve smyslu větší rozpínavosti, jinak jsou tyhle skladby dál oddané tíživé atmosféře. Možná až depresivní...

 


Nadragea procitla v život v pravou chvíli. Tento typ tanečního strojírenství se mi přesně trefuje do vkusu, jak se nechat dusit v ochranné masce a přitom být nahý jako děcko a experimentovat co tělo snese. Adat je deska, která umí probudit různé asociace. Hlavou se honí duch staré elektroniky, upřímně servírovaná bezvýchodnost a chuť se v tom bludném kruhu motat co možná nejdéle. Spojení futurismu a dávno zapomenutých zvuků. Až provokativně indisponovaná elektronika, čistý underground, nic pro hnijící masy. Závislost na mnoho týdnů, palec hore!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky