Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Noostrak - Human Tragedies Every Day

NoostrakHuman Tragedies Every Day

Victimer19.11.2012
Zdroj: CD promo
Posloucháno na: JVC UX-H330
VERDIKT: Nadupaný a konkurenceschopný debut mladé kapely, o jehož přesvědčivosti by se dalo dlouze polemizovat.

Konec protahované, první zářez na mladické pažbě NOOSTRAK je tu. Při pohledu do bookletu mě jako první napadlo, má-li někdo mého věku vůbec dostat prostor podobnou věc recenzovat. Mládí vpřed tady platí naprosto jednoznačně. Ale nechme srandiček, srandovní totiž poslání NOOSTRAK není ani trochu. Je tu svět plný nepřátel, pohlcující paranoia, duševní tyranie, evidentně není mnoho cest kudy vykročit z hoven všeho druhu a zápachu ven. Tohle všechno hoši vetkali do své nahrávky již v září loňského roku a s dalšími pracemi se pokračovalo letos. Poměrně těžký porod potomek přežil a zdá se být plný sil.

 

Kapela z Havlíčkova Brodu je všeobecně prezentovaná jako velká naděje tuzemské metalové scény. Debutující čtveřice se domluvila se slovenským labelem Gothoom productions a vrhla na tento, tragédiemi provázený svět, krátké technické dílko, které by mělo naplnit slova, že i v tak útlém věku je možné tvrdit ligu.

 

Dvacet čtyři minut tlaku. Jak jinak pojmenovat progresivní riffovanou na vlně deathcore, potažmo death metalu. Technika, vypiplaná do posledního momentu, vypětí všech sil po hmatníku, cit pro preciznost a brutalita. Ale také chlad, chybějící živelnost a vyumělkovaná perfekcionistická palba, které chybí to nejdůležitější, tedy přirozenost. NOOSTRAK drtí údy, nutí k výraznému pokývání hlavou a je až s podivem jak jsou mladíci technicky vybavení a schopní trýznit stupnice. Vepředu stojí a svíjí mikrofón švihák Fred, jinak hyzdící mrzké ksichty ve Smashed Face. Jediný to ostřílený voják v poli. V NOOSTRAK vidím zaujetí, touhu po absolutní muzice, která postrádá větší podíl atmosféry, ale nechybí jí přehled.

 

http://i.ytimg.com/vi/iJQjrrjoCXU/0.jpg

 

Tento pocit mě provází prakticky od prvních poslechů. A ani to nemůže být jinak, protože tohle je do uší bíjící souboj argumentů pro a proti. Od podobné nahrávky bych očekával větší dravost a chuť zabíjet. Je to celé nějaké uťáplé a dle mého až moc orientované ve prospěch technické dokonalosti. Tak nějak chlapcům nevěřím vše o čem hrají. Na druhou stranu, je to opravdu problém? Nejspíš hlavně můj. Napěchovat agresi do osmi skladeb v minimálním čase se totiž povedlo víc než zdatně.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Slávek / 20.11.12 0:24odpovědět

Tak sem si to ze zvědavosti prachsprostě stáhnul a zkusil sem tomu dát šanci, že bych i koupil, kdyby to stálo za to. Mám dojem, že sem to nechtěně sjel dvakrát po sobě, protože každej vál je skoro totožnej s předchozím a album neobsahuje nic, co bych si zapamatoval. Jen hromada divokých sól a výjezdů po hmatníku sem a tam. Jediný, co musím pochválit, je celkem solidní zvuk.

Jirka D. / 19.11.12 12:39odpovědět

Podobné pocity jsem měl při živém hraní (viděl jsem je 2x) a vlastně proto nechávám debutní desku plout někde bokem.

Filip Pečinka / 19.11.12 9:50odpovědět

Deathcore a death metal vůbec mám rád jako kakao po ránu. Na debut téhle bandy sem se těšil, leč zklamal. Technicky je to onanie šílená, to klobouk dolů, ale souhlasím s reportem. Naprosto neupřimné, bez špetky přirozenosti, uměle vyumělkované a v celku nuda, která má akorát dobrou propagaci a za mikrofonem známého zpěváka, který umí protláčet mezi znamé (to je pro tuzemskou kapelu více než důležité). Škoda

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky