|
|
||||||||||
Pearl Jam. Kapela, která mě provází životem už hezkou řádku let. Můj soukromý zdroj nevyčerpatelné energie, radosti, ale i chvil uvolňujícího odpočinku a katalyzátor zcela přirozeně napomáhající spalovaní nahromaděného napětí a chmurů, vyhlazovač vrásek i rozjasňovač tupých výrazů… má naprostá srdcovka… Možná i proto tato recenze neměla původně vůbec vzniknout. Zachovat objektivitu a chladnou hlavu není v tomto případě zrovinka věcí z nejsnadnějších, nicméně během několika posledních seznamovacích měsíců můj původně značně rozháraný světonázor na novinku Ligtning Bolt pomalounku, polehounku, nenásilně vykrystalizoval v čistý a jasně definovaný útvar prostý jakýchkoliv pochybností, váhavých myšlenek a nedodělků.
Pánové už dlouhá léta neplatí za inovátory a objevitele nových, netušených cest, i když popravdě… jejich vývoj ani v počátcích kariéry nevykazoval žádné extra překotné změny či snahy o konverze k odlišným stylovým výrazům. Šlo spíše o nenucený, přirozený posun, vstřebávání okolních vlivů díky otevřenosti vůči světu i sobě samým. Respektování logické návaznosti, vlastních kořenů, své minulosti a přítomnosti, tedy evoluce… nikoliv revoluce. V kontextu posledních desek sice nelze hovořit o bůhvíjakém rozvíjení nebo rozkvětu. Pearl Jam jsou již dávno dospělou formací, jejíž zenit se leskne kdesi v dáli minimálně o jedno desetiletí zpět, ale i přesto mi jejich alba přináší stále jen stěží popsatelné potěšení… a Lightning Bolt v tomto ohledu není žádnou výjimkou.
Pearl Jam se již nikdy nevydají cestou rozervaných Ten nebo Vs., konec konců s padesátkou na krku by vypadali přinejmenším jako ubohá karikatura sebe sama. Jejich současná existence není založena na snaze o zopakování něčeho neopakovatelného, ale jen a pouze na čiré radosti. Radosti ze společné tvorby, hraní, fanoušků, života… a z Lightning Bolt zmíněná radost přímo čiší na všechny strany. Nemá cenu si nalhávat, že Pearl Jam vymysleli nějaké převratné veledílo, které bez problémů přepíše dosavadní dějiny a z jejich milníků udělá pět malých do školky. Pánové se jednoduše baví, nepřemýšlí nad tím, jak by měli znít, jak by se měli tvářit, komu se zavděčit… ona všudypřítomná svoboda a nadhled v kombinaci s intuitivní sehraností, schopností napsat jednoduchou rockovou skladbu a vtisknout jí životadárnou energii, ladnost i důraz, schopností na minimálním prostoru vyjádřit takové množství emocí, jež by jiným vystačilo s rezervou na tři dlouhohrající počiny a tvářit se při tom, jako by šlo o tu nejpřirozenější věc na světě, dává dohromady obraz vynikající, uvolněné desky. Desky, která dokáže být milým společníkem prakticky za všech okolností bez omezujících podmínek a otravných požadavků. Pearl Jam nahráli další výborné album, potvrzení současné pohody a důkaz smysluplného pokračování vstříc dalším metám, které jisto jistě stále ještě čekají na své pokoření.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
rock / 26.2.14 14:37odpovědět
Kvalitní rock bez ukňouraných manýrů z dřívějška. Palec nahoru.
David Kasík / 13.1.14 11:31odpovědět
Deska opravdu za ty peníze stojí... tvrdší, vykrojený masivní gatefold, 12" booklet, těžší vinyl a v neposlední řadě o kapku příjemnější zvuk než z CD masteru... vřele doporučuju:-)
Jirka D. / 13.1.14 10:06odpovědět
Bezvadná deska, PJ jsou pro mě jistota. Do gramodesky jsem se nakonec taky namočil, jiné radosti si odepřel, za pár dní bude snad doma. Podle fotek na webu je to lahůdka.
Sorgh / 10.1.14 10:15odpovědět
Vinyl, téda, tady se někdo plácnul přez kapsu:-) Tohle je výborná deska. Tím, že chlapi nic neřeší, že hrají s potěšením a uvolněností je cítit na míle daleko a z Lightning Bolt se vyklubal skvělý společník. Obálka je taky super!
Label:Monkeywrench / Republic records
Vydáno:Říjen 2013
Žánr:alternative / hard rock
Jeff Ament – baskytara, doprovodný zpěv
Matt Cameron – bicí, doprovodný zpěv
Stone Gossard – kytara
Mike McCready – kytara, seštistrunná baskytara
Eddie Vedder – zpěv, kytara, ukulele
hosté:
Ann Marie Calhoun – smyčce
Boom Gaspar – piano, klávesy
Brendan O'Brien – piano (skladba č. 12)
strana A:
1. Getaway
2. Mind Your Manners
3. My Father's Son
4. Sirens
5. Lightning Bolt
6. Infallible
strana B:
7. Pendulum
8. Swallowed Whole
9. Let the Records Play
10. Sleeping by Myself
11. Yellow Moon
12. Future Days
Pearl Jam
Gigaton
Pearl Jam
2.7.12, Praha - O2 Arena
Antestor
Omen
Diligence
Amendment (EP)
Fortid
Völuspá Part III: Fall of the Ages
Vacivus
Temple Of The Abyss
Nevermore
The Obsidian Conspiracy
Korn
The Serenity of Suffering
Mirka Novak
Malbum
Krimh
Gedankenkarussell
The Konsortium
Rogaland
Jakkoliv je tvorba z posledních let kdysi legendárních Ministry spíše pro legraci, zatím to vypadá, že Al Jourgensen z nastoleného směru do hlubin nes...
17.4.2025Kdož jste ještě nezachytili, v souvislosti aktuálním nadílkou dvou EP De Toorn a With Fang And Claw zveřejnili Amenra videoklip ke skladbě Salve Mater...
17.4.2025Na 6. června u Napalm Records chystají novou studiovku švédských Katatonia. Jmenovat se bude Nightmares as Extensions of the Waking State a akurátně z...
17.4.2025Domácí thrashmetalová formace Exorcizphobia slaví 20 let fungování a při té příležitosti ohlašuje několik novinek. Tou první je zveřejnění živého konc...
17.4.2025Nový hudební projekt nazvaný Šalba v sobě pojí autorskou tvorbu Deadyho z Dark Gamballe a hlas Broni Míky ze Satisfucktion a aktuálně můžete poslechno...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.