|
|
||||||||||
Když se zpětně dívám na svoje hodnocení předchozích alb Angličanů Voices, říkám si, proč jsem jim dal tak málo bodů? Obě nahrávky jsem pochválil a přesto jim nedal víc než osmdesát. Zdůvodnění, že je nutné si ponechat nějaké rezervy pro ještě lepší díla sice beru, ale nemusely být tak velké. No vida jak čas mění názory, dnes bych se už tolik neupejpal.
Přemýšlím o tom v souvislosti s novou deskou, kterou Voices vydali koncem minulého roku, tři roky po vynikající Frightened. To mě donutilo oprášit staré věci, hlavně London. Nejen tady bych nějaký bod přidal a jedinečnost kapely dodatečně vyzdvihl. Jde totiž o unikát, naprosto originální společnost tvořící dosud neslyšené věci. Nové album je možné bez obav sledovat stejnou optikou a nebojím se říct, že laťka kvality zůstává na stejně vysoké úrovni. Zásadní vlastností zůstává metalová tvrdost, kterou nedokážou potlačit žádné melodické ornamenty. Docela mě překvapila syrovost čerpající z blackmetalového zřídla, ale nejde o jediný zdroj a už vůbec ne ten nejběžnější. Současní Voices tlučou máslo v hodně dynamickém režimu, který má blízko k deathu, ale výsledek nemůže mít jednoznačné jméno. Skladby jsou takové malé výzkumné projekty, které sice obsahují známé prvky, ale vazby mezi nimi jsou nové, neozkoušené a jejich efekt čeká na vyhodnocení posluchačské obce.
To vše není nic nového pod sluncem a starší alba nám už dokázala, že kapela chodí po jiných cestách než masy. U novinky cítím lehký rozdíl v tom, že se zdá tvrdší. Ani časté a vynikající čisté vokály nedokáží potlačit natlačenou agresi, která prýští z každého akordu. Dokonce i klavír je tvrdý, jeho zvuk studený, osamělý a necítím z něj žádnou snahu tento dojem uhladit. Melodie jsou smutné, ponuré, číší z nich známé pocity osamělosti, odcizení, to vše v kulisách studené metropole, kde uprostřed miliónů lze být osamělý. Atmosféra v sobě nemá nic přírodního ani tajuplného, je to ryze civilizační nahrávka a jako taková používá úplně jiné postupy než ty, které opěvují přírodní živly nebo lámou církevní mystéria. Nástrojům můžeme věřit jejich zvuk, efekty se neplýtvá a z hudby je cítit přirozenost. Netvrdím, že kouzelné krabičky nebyly použity, to asi ne, ale kytara zní jako kytara, basa bručí jak má a bubny jsou bubny. Z klavírních partů zebe i přes dvoje ponožky a reálně cítím chlad prázdné nahrávací místnosti. Jediná kouzla a čáry dýchají z nasamplovaných smyček, ale to odpovídá modernímu, "městskému" zaměření alba. Bez nich by to nebylo ono.
Album, které překonává hodinovou hrací dobu je dnes poměrně vzácné. Ještě hodnotnější je to, když se za celou dobu nedostane do slepého ramene, nezabloudí a po zakroucených cestách nás nakonec dovede k východu. To je tento případ. Breaking The Trauma Bond sice neoslní svým obalem, ale z hudebního hlediska jde o bohatou a nadčasovou záležitost. Pořád se věrně drží černobílé image, jejíž smysl se skrývá v bohatosti nejjemnějších odstínů šedi.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Church Road Records
Vydáno:Listopad 2021
Žánr:progressive metal
Dan Abela - basa
David Gray - bicí
Sam Loynes - kytara
Peter Benjamin - kytara, zpěv
1. A Field Without Crows
2. Breaking the Trauma Bond
3. An Audience of Mannequins
4. Lilacs In-Between
5. Ghost City
6. Petrograph
7. Methods of Madness
8. Running Away
9. Absent Equilibrium
10. Beckoning Shadows
11. My Sick Mind
12. Whispers
13. The Widower
14. Kaleidoscope of Thorns
15. She Speaks to Him in a Dream
16. Photographs of a Storm Passing Overhead
Voices
Frightened
Voices
London
Ashes of Ares
Ashes of Ares
Stratovarius
Nemesis
Blood Runs Deep
Into The Void
Petr Štěpán & Bratrstvo Luny
Luna nad Iglau
Serj Tankian
Harakiri
Monster Magnet
Mindfucker
Druid Lord
Hymns for the Wicked (reedice)
Nimbrethil
Res Adversae
Type O Negative
Slow, Deep and Hard
Francouzská metalová kapela The Old Dead Tree podle všeho ještě stále není dead a aktuálně o sobě dává vědět novým songem Terrified, ke kterému vznikl...
5.6.2023Konečná pořadí v jednotlivých kategoriích ceny hudebních nadšenců Břitva jsou od včerejška známá, jejich přehled najdete ZDE.
4.6.2023A Tribute to Legends (Pocta legendám) je zbrusu nový song známých tuzemských hudebníků a je věnovaný padlým kamarádům české scény. K poslechu ZDE.
2.6.2023Projekt Abbé, za kterým stojí Jan Hamerský, právě vydává novou desku Hraj si a shoř! Ta bude k dispozici digitálně (bandcamp) a na kazetě, bližší info...
2.6.2023... proběhne tuto neděli 4. června v pořadu Hard & Heavy na rádiu Beat, a to pod taktovkou Petra Korála. Detaily jsou k dispozici ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.