Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Pearl Jam. Kapela, která mě provází životem už hezkou řádku let. Můj soukromý zdroj nevyčerpatelné energie, radosti, ale i chvil uvolňujícího odpočinku a katalyzátor zcela přirozeně napomáhající spalovaní nahromaděného napětí a chmurů, vyhlazovač vrásek i rozjasňovač tupých výrazů… má naprostá srdcovka… Možná i proto tato recenze neměla původně vůbec vzniknout. Zachovat objektivitu a chladnou hlavu není v tomto případě zrovinka věcí z nejsnadnějších, nicméně během několika posledních seznamovacích měsíců můj původně značně rozháraný světonázor na novinku Ligtning Bolt pomalounku, polehounku, nenásilně vykrystalizoval v čistý a jasně definovaný útvar prostý jakýchkoliv pochybností, váhavých myšlenek a nedodělků.

Pánové už dlouhá léta neplatí za inovátory a objevitele nových, netušených cest, i když popravdě… jejich vývoj ani v počátcích kariéry nevykazoval žádné extra překotné změny či snahy o konverze k odlišným stylovým výrazům. Šlo spíše o nenucený, přirozený posun, vstřebávání okolních vlivů díky otevřenosti vůči světu i sobě samým. Respektování logické návaznosti, vlastních kořenů, své minulosti a přítomnosti, tedy evoluce… nikoliv revoluce. V kontextu posledních desek sice nelze hovořit o bůhvíjakém rozvíjení nebo rozkvětu. Pearl Jam jsou již dávno dospělou formací, jejíž zenit se leskne kdesi v dáli minimálně o jedno desetiletí zpět, ale i přesto mi jejich alba přináší stále jen stěží popsatelné potěšení… a Lightning Bolt v tomto ohledu není žádnou výjimkou.

Pearl Jam se již nikdy nevydají cestou rozervaných Ten nebo Vs., konec konců s padesátkou na krku by vypadali přinejmenším jako ubohá karikatura sebe sama. Jejich současná existence není založena na snaze o zopakování něčeho neopakovatelného, ale jen a pouze na čiré radosti. Radosti ze společné tvorby, hraní, fanoušků, života… a z Lightning Bolt zmíněná radost přímo čiší na všechny strany. Nemá cenu si nalhávat, že Pearl Jam vymysleli nějaké převratné veledílo, které bez problémů přepíše dosavadní dějiny a z jejich milníků udělá pět malých do školky. Pánové se jednoduše baví, nepřemýšlí nad tím, jak by měli znít, jak by se měli tvářit, komu se zavděčit… ona všudypřítomná svoboda a nadhled v kombinaci s intuitivní sehraností, schopností napsat jednoduchou rockovou skladbu a vtisknout jí životadárnou energii, ladnost i důraz, schopností na minimálním prostoru vyjádřit takové množství emocí, jež by jiným vystačilo s rezervou na tři dlouhohrající počiny a tvářit se při tom, jako by šlo o tu nejpřirozenější věc na světě, dává dohromady obraz vynikající, uvolněné desky. Desky, která dokáže být milým společníkem prakticky za všech okolností bez omezujících podmínek a otravných požadavků. Pearl Jam nahráli další výborné album, potvrzení současné pohody a důkaz smysluplného pokračování vstříc dalším metám, které jisto jistě stále ještě čekají na své pokoření.