|
|
||||||||||
Instrumentální orgie nekončí. Rozjíždí se další kapitola soustředění, nepřítomných pohledů a muzikantské dokonalosti. Pelican pokračují ve své pouti beze slov, zato jejich nástroje rezonují novým miliónem informací.
Oproti předešlým počinům k žádné zásadnímu posunu nedošlo, snad ani není kam. I Forever Becoming patří mezi desky, které je třeba postupně objevovat, ale na druhou stranu vás neodradí přílišnou složitostí. Aby bylo jasno, mluvím o instrumentálních nadšencích, oproti kterým řada jiných kapel vypadá jako děcka na pískovišti, ale v rámci technicky náročnějších nahrávek nejde o žádné drama. Hned první poslech v mém případě stačil k tomu, aby se mi do hlavy zatnul drápek a já se těšil na následné poznávání a dvoření. Bez zbytečné něžnosti. Je to jako s jejím obalem - barevná, do studena laděná koláž je hezká, ale není příliš jasné, co znázorňuje. Chce to pořádnou dávku fantazie a… u ní bych asi zůstal. Těžko přijít na exaktní význam, snad žádný není, já ho nehledám. Prostě se mi líbí jeho složitost i ten fakt, že mu zatím nerozumím.
Album je tvrdé a po počáteční pomalé epizodě na zahřátí se celý mikrosvět proměňuje v razantní jízdu. V jeho rytmu těžkých úderů se třese má sebejistota a po chvíli albu zcela propadám. Pelican razí teorii podladěné síly, nechávají své kytary vibrovat a bručet, zvuk je díky tomu bohatý a hutný jako melasa. V místech, kde dají vzpomenout svým doom / sludge kořenům, se člověk doslova potácí pod vytvářenou tíhou a jako by se nohy lepily v zaprášeném medu. Přesto se rád dívám daleko k horizontu a neřeším, v čem mi nohy váznou. Vždy se nakonec uvolním a svobodnému pohybu vpřed nic nebrání. I když by se mohlo zdát, že album je z podstaty chmurným a pesimistickým obrazem, myslím, že tomu tak není. V převažující matérii se zjevují i momenty veselejší a uvolněné, které se snaží vyrovnat zobáčky vah a nechat zaznít rovnováze všehomíra. Je to tvrdost, ale okouzlující, je tu tíha, kterou je radost snášet. Nic není bezúčelné a postupně to směřuje k cíli. Směr načrtnutý tvrdou tužkou lehce stínují tiché a klidné momenty, které působí jako perličky v hrubém a neopracovaném šperku. Jsou vzácné, protože jich není mnoho, ale svůj účel plní.
Zpočátku jsem se bál, že mě Pelikánská složitost a instrumentální nátlak ubije, ale to jsem se hodně spletl. Jasně, určitá spolupráce se od posluchače vyžaduje a deska se nedá úplně zadarmo. Po čase ale jeden poslech uteče jako voda a tak si dávám ještě jedno kolo.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
David Kasík / 7.4.14 10:18odpovědět
Tohle album opravdu podněcuje představivost... není to láska na první poslech, ale přístup Pelican, nevyložit hned zpočátku všechny trumfy na stůl, mě baví... Podobné "objevovací" desky mám nejradši:-) Moc pěkná nahrávka... a ten vinyl... kašírovaný lesklý gatefold mmmm:-))
Ruadek / 7.4.14 9:07odpovědět
...s post-metalovými Pelican jsem se seznámil v roce 2007, kdy mi jejich epická věc City of Echoes hodně přirostla k srdci. Od té doby jsem jakoukoli další věc neslyšel ale díky recenzi se k nim zase vrátím. Z podobného zaměření doporučuji poslední fošnu Russian Circles.
Label:Southern Lord Recordings
Vydáno:Říjen 2013
Žánr:sludge/progressive
Dallas Thomas - kytara
Trevor Shelley de Brauw - kytara
Larry Herweg - bicí
Bryan Herweg - basa
1. Terminal
2. Deny the Absolute
3. The Tundra
4. Immutable Dusk
5. Threnody
6. The Cliff
7. Vestiges
8. Perpetual Dawn
Pelican
Nighttime Stories
Burzum
Belus
Yes
Heaven & Earth
Graveyard
Lights Out
Cemetary
Last Confessions
Cult of Luna
Vertikal
Gravety
Into The Grave
Motherslug
Blood Moon Blues
Evergrey
Glorious Collision
Insania
Zapal dům poraž strom...
Tempelheks
Renegade
Z nadcházející desky Holocene (vychází 19. května na Pelagic Records) byl právě vypuštěn další singl, videoklipem opatřená skladba Sea of Reeds. Aktu...
17.3.2023Jako předzvěst nového alba Black Medium Current (14. dubna) hodili avantgardní Norové Dødheimsgard do éteru novou skladbu Abyss Perihelion Transit. ZD...
16.3.2023Polští začernalí experimentátoři Entropia streamují své nové album Total (link), které vychází 17. břena pod značkou Agonia Records.
16.3.2023V pátek 26. května se v Dejvické Klubovně odehraje benefiční koncert pro neziskovku Pohoda, která už 25 let pomáhá lidem s mentálním postižením. Zahra...
15.3.2023Domácí vydavatelství Dead Maggoty Productions hlásí nová vydání, čtěte níže:
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.