Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Vznik kapely není úplně jasný, tipuju nějakých pět let zpátky, protože v roce 2015 vydali první EP, na kterém si slušně naleštili ostruhy. Aktuální Deranged od něj dělí několik let a je to znát jak ve skládání, tak ve zvuku. Než jsem se do alba ponořil, byl to pro mě jeden velký otazník. Tříčlenná kapela je ze dvou třetin indického původu a z jedné kanadského. Takže solidní exotika a já se vážně nemohl dočkat, až se dozvím, jak Indové chápou death metal. Krom toho mě zaráží fakt, že v kapele jeden borec hraje na všechno a zbylí dva jen zpívají...

Deranged je od prvních tónů něčím povědomé a asi nebudu sám, kdo si troufne hádat vznik nahrávky právě v Kanadě nebo USA. Strojová hra nese známky továrního chladu a industriální velkoleposti. Tak trošku Gorguts i s tím nedokonalým zvukem, na který je potřeba si zvyknout. Technicky je to album vybavené dobře, lehká disharmonie a strohé melodie nás vedou prašnou cestou mrtvým údolím, kde nám kynou jen opuštěné těžní věže. Vnímám sympatickou nedokonalost ve zvuku, která této hudbě velice sluší. Kytary zní jako při zkoušce v garáži, jsou syrové, ostré a neustále střídají tempo. V rychlých pasážích stejně jako v těch středních, ve kterých dominuje úderný rytmus, se objevují lámavé prstoklady a krkolomné trylky, které neuchvátí líbivou melodikou jako spíš kumštem a dekorativním smyslem.

Nějaký orientální vliv jsem neobjevil. Multiinstrumentalista Mrudul Kamble odložil, zdá se, kořeny k ledu a zcela se nechal profouknout kanadským větrem. Inspirace tamní deathmetalovou školou je očividná a slušivá. Mors Verum tvrdě kují těžkou rudu a střídají jednoduché údery se složitým tepařským uměním. Album postupně ukazuje, že má svoje útroby roztroušeny do více pater. V základech stojí masivní bloky betonu, které to celé drží. Nejsou patrné v každé skladbě, ale tvoří a zaručují jistotu. To je ten hutný death metal. Nad nimi se v přízemním garážích odehrává hlavní rytmická vřava plná podivných zvuků, ze kterých se rýsují kataklyzmatické motivy. Raději mám pomalejší části, ve kterých jsou slyšet všechny detaily a podivnosti. Tady se zhmotňuje technická četa, aby deratizovala zamořené prostory. Používá k tomu složité prostředky a narušuje stabilitu podloží. Tady bych viděl centrum a srdce nahrávky. Nad tím vším rotují kotouče těžké atmosféry, ve které jako blesky problikávají rozmanitá sóla. Celý tenhle cirkus je poměrně složitý, ale o to zajímavější. Sleduje osnovu technických předmětů typu zmíněných Gorguts nebo Nile.

Nerad bych Mors Verum odsuzoval do role pouhých kopíráků, to si nezaslouží. Album Deranged sice odkazuje k určitým podobnostem, ale lepší je brát jej jako jednu z kapitol tohoto svérázného odvětví. Tohle je totiž dobrá práce.