Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Pestilength - Solar Clorex

PestilengthSolar Clorex

Sorgh5.3.2024
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Tohle je album doplňující herbář takových exemplářů jako Portal, Epoch nebo Ad Nauseam. Náročný death metal vyžadující oběť naprostého soustředění.

Nahltat se bahna jako tajemný Em, Mažňákův otec. Tehdy ve sklepení kostela sv. Jakuba spadl do stoky a polykal andělíčky. Podobné bahno představuje třetí řadovka baskické kapely Pestilength. Tito svůj děsivý metal drhnou od roku 2018 a ještě se nenašel inkviziční kodex, který by jim to zakázal. S vědomí nezranitelnosti páchají své ohavné skutky dál a my v jejich rejstříku můžeme najít docela slušný výčet špinavých nepravostí.

 

O jejich novém albu Solar Clorex si můžeme myslet co chceme, ale obvinit jej z nastupující tolerance nebo nějaké jiné, hebké vlastnosti oproti jeho předchůdcům nejde. Jeho podstata jakoby vycházela z pandemonia zlých snů, a tak je lze doporučit všem, kteří se na světě mají dobře a netlačí je tíha existence. Fantazie temných pudů může vykvést do široka.


Solar Clorex vyšlo minulý měsíc a už se stačilo v mých sluchových dutinách zabydlet a napáchat trvalou škodu. Potvrdil se mi zhoubný dopad španělského slunce, vína a oliv na tvorbu tamních spolků. Zdánlivě lehké, slunečné a zdravé aspekty tamního života plodí velmi často děsivou hudbu. Duo M + N patří k těm, kteří tvoří temný metal jako stvořený pro podzemní bádání. Hlubinné zvuky jejich nástrojů vyvěrají na povrch zemský, kde se okamžitě kroutí a smršťují do strohých riffů hlásících dosažení bezedných, mínusových kót. Spolu s nimi jakoby se dostávaly ven svazky červů blábolících pomateným jazykem (Occlusive). Koho napadnou zašlé scenérie z díla H. P. Lovecrafta, ten to má v hlavě naprosto v pořádku a tuhle podivnost staví do správného světla. Jde o logickou reakci na vrstvu páchnoucího bláta a kalů, které vydávají odporný puch. Čím pomaleji se Solar Clorex odvaluje, tím je atmosféra zhoubnější.

 

I když by se zdálo, že se v rozměklém terénu beznadějně ztrácíme, daří se místy nahmatat pevnější základy a jsme schopni pohlédnou na kostru díla. Tehdy zjistíme, že album visí na pevných obratlech death metalu. Skeleton má rysy pomalého a dusivého soukolí, které drtí a zašlapuje do země. Obludné, zvracející vokály obtékají pomalé riffy, které nezadržitelně dláždí cestu vzad navzdory pokroku. Je to divná cesta svářející chaos s nemocnou genialitou. Ve zdánlivě dominujícím pandemoniu bahenní choroby se rýsují naprosto příčetné motivy dávající chaosu tvar. Enthronos Wormwomb dokonce naznačí schopnost pohladit jemnější noty, navzdory svému nenormálnímu názvu. Normálnost tady obecně nemá místo, ale Pestilength si na ni ještě dokáží vzpomenout. V Oxide Veils vynikne zepár riffů, které jakoby spadly odněkud z normálního studia, z příčetné dimenze. Kontrast alba tím jen získává. Musím však říct, že i bez těchto náznaků střízlivosti má Solar Clorex co říct. Tahle podoba zhoubnosti je negativním otiskem kladné geniality, a proto má stejnou hodnotu. A i když pravděpodobně osloví minoritní publikum, tak svoji univerzální cenu neztratí.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky