Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Phil May Grey - Whispers (EP)

Phil May GreyWhispers (EP)

Jirka D.26.3.2026
Zdroj: CD v 6-panelovém papersleeve / promo od kapely
Posloucháno na: SONY XA5ES / SONY TA-F730ES / TANNOY Prestige Turnberry GR
VERDIKT: Anička Dajdou byla aspoň vtipná, tohle je jenom strašný.

Olomoucká kapela Phil May Grey se nám ozvala v druhé polovině ledna a to, co napsala, mě osobně zaujalo: Zajímá nás „stará “ muzika jako jsou Black Sabbath, Coven, Led Zeppelin nebo Cream. Skupujeme starej gear, bubny nebo mikrofony a snímače na kytary ze sedmdesátejch let, abychom se přiblížili tehdejšímu zvuku a feelingu ale v moderním přístupu k mixu a prostoru nahrávky. Nechali jsme si udělat i certifikovanej mix a mastering v Dolby Atmos (pravopisné chyby jsem do značné míry opravil – poznámka zoufalého milovníka češtiny).

 

Phil May Grey bandCo konkrétně mě zaujalo? Tak jednak mám rád staré Black Sabbath … řekněme že hodně. Dokonce až tak, že jsem si sháněl úplně první vydání jejich raných desek na CD z poloviny 80. let z USA, kdy došlo k pouhému přepisu pásků na CD vrstvu bez úprav, takže třeba i se šumem. Skvělá rarita! Mám rád Led Zeppelin … řekněme s.r.o. Taky mám rád Cream, protože to je klasika a kdo tvrdí opak, okrádá sám sebe … a Coven jdou mimo mě. Taky si myslím, že trochu dokážu poznat dobře znějící nahrávku, mám hodně rád starý vintage zvuk a taky tuším, co to je Dolby Atmos a mám doma několik nahrávek udělaných právě v tomto masteru. Tím netvrdím, že mám vybavení, které je schopno Dolby Atmos přehrát, protože to jednak nepotřebuju (stačí mi stereo) a jednak bych to doma asi těžko vysvětloval, když bych ohlásil po všech penězích, co jsem utratil za aparát (neptejte se kolik), že jdu utrácet desítky tisíc za další krámy.

 

Když jsem si dal všechno tohle dohromady, říkal jsem si, že muzika Phil May Grey by mi mohla trochu imponovat, byť upřímně jsem toho zase tolik nečekal - na to už se v tomhle prostoru pohybuju nějakou tu dekádu. Ale že to bude až tak šílené, to jsem fakt nečekal. Zábavné na tom je navíc to, že na internetu na tohle EP čtu poměrně nadšené nebo aspoň relativně pozitivní reakce. Dokonce jsem se dočetl, že Dolby Atmos více vynikne při poslechu přes sluchátka, což aniž bych se chtěl někoho dotknout, je tvrzení docela dobře ilustrující naprostý úpadek nároků a současně sebevědomé ignorance současných lidí. Vezmu to ale nějak postupně:

 

1. Muzika: hutné riffy, pomalejší tempo, okultní a temná atmosféra, prostě a jednoduše sabaťárna, jakých tady i jinde bylo už hodně. Nihil novi sub sole. Určitě potvrzuju odvolávku na Black Sabbath, které se místy daří věrně kopírovat (úvodní riff Wooden Rose), za sebe bych přidal svým způsobem třeba Sleep, které slyším v úvodním intru … asi díky zkreslení kytary. Led Zeppelin ne, Cream (pane bože) ne, Coven neřeším. Co takhle Electric Wizard? Kompozice jsou poměrně smysluplné, na prostoru čtyř až pěti minut se kapele daří nevytvářet příliš kiksů, i když třeba závěr Our Time Is Gone se vyloženě nepovedl.

 

2. Zpěv: ten si vyžaduje samostatný odstavec, protože i o něm se lze dočíst nějakou tu chválu, a i tady se musím ptát, jak je možné, že až tak falešné provedení někoho netahá za uši? V tomhle žánru (řekněme heavy / doom), hlavně v americké odnoži, to vyžaduje fakt zpěváka s určitým charismatem, což se tady nedaří. Zvláštní pozornosti doporučuju výkon ve skladbách Misplaced a hlavně (tyjo) Dancing On My Grave, u níž mám neodbytnou touhu prchnout a zahrabat se pod zem. Je to falešně, je to falešně, je to falešně. Zopakujte si to.

 

 

3. Zvuk: jedním slovem příšerný. Teď si úplně odmysleme Dolby Atmos, ale berme jen prostě zvuk, základní stereo, co je na zaslaném cédéčku, a ke komentáři nám stačí intro We Are Gonna Get You. Jednak míra dynamických úprav – šílená. Záznam je brutálně ořezaný, například zvuk činelů se naprosto rozpadl. Kromě základního dělení do sterea prostor neexistuje, zvuk je kompaktní hmota, všechno je přebuzené a poslouchat to delší dobu znamená riskovat zdravotní potíže. A teď to Dolby Atmos – mohl bych se zeptat, kde lze tenhle master poslechnout? Nechci se nijak zvlášť pouštět do diskuze, jak „báječně“ znějící Dolby Atmos se dá udělat z takto zkomprimovaného, ale v podstatě triviálního zvuku katary, bicích a basy … a jaký to má vůbec smysl.  Ale když už se udělalo, kde to je? Někde on-line? Na Blu-ray vydání?

 

Závěr? Dlouho jsem neslyšel něco tak hrozného. Asi rozumím tomu, že každý to rád nějak, někdo holky, jiný vdolky, takže všem, kterým se tohle líbí, přeju spoustu naplňujících poslechů. Za sebe doufám, že o nic podobného dlouho nezavadím. A teď jdu na panáka. 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

jazzko / 28.1.14 14:49

Zkusil jsem si pustit poslední desku Satyricon, navnaděn recenzí, zvědavý po hlasité kritice fanouškovské obce. Nutno na začátek říct, že Satyricon jsem poslouchal od vydání Nemessis až po Now, Diabolical. Poté jsem se, pro celkově stagnující metalovou scénu, která už mě neměla příliš čím obohatit a z mého pohledu jenom opakovala již opakované, zcela odklonil k hudebním žánrům, které s metalem nemají zhola nic společného, avšak které mi umožnily můj další hudební vývoj. Kapely jako Satyricon, Emperor, Dimmu Borgir, CoF, Immortal, Enslaved a mnozí jiní, na které si z hlavy třeba už ani nevzpomenu, to vše byla jména, která se v mé hudební aparatuře v devadesátých letech, ale i v novém miléniu, objevovala velmi často. Nyní, po osmi letech, jsem zvědavě sáhnul po novince od Satyricon. Satyricon jsou na první poslech umírněnější, pomalejší, čitelnější a jaksi hladší. Ta tam je zběsilé tempo z Extravaganzy, zmizel nádech středověku z Nemessis Divina, postrádám i rockovou přímočarost z Volcana či z Diabolical. Kapela patrně měla vždy za cíl neustrnout na stejném místě a snaha o jakýsi posun v celkovém hudebním vyznění je s přihlédnutím k věku tvůrčího dua Satyr-Frost z mého pohledu zcela pochopitelná a logická. Jinak se na hudbu (ale celkově na jakýkoliv jiný druh umění) dívá člověk kterému je 20 let a jinak ten, kterému je už více než čtyřicet. Syrovost, rychlost a technickou složitost nahrazuje důraz na přednes tónu a hra s barvami zvuku. Rozumím tedy klidným pasážím i rozhodnutí pro analogovou nahrávku (která mimochodem na kvalitní aparatuře zní opravdu velmi dobře). Pánové už nemají potřebu dokazovat, že jsou schopni nadzvukových sypaček a extrémní syrovosti (to ostatně stále jsou), byť i na této desce kdo chce, ten tam i tyto aspekty bez problémů najde. Milovníci extrémní řežby se už hold musí poohlédnout někde jinde. Na chvilku bych se pozastavil při tolika propírané kontroverzní skladbě Phoenix. Je pro mně opravdu překvapením, že jí nazpíval někdo jiný, a že vůbec došlo k rozhodnutí použít čistý vokál. Satyrův hlasový projev přitom považuji za snad to nejlepší a nejďábělštější, co jsem v tomto úzce profilovaném žánru kdy slyšel. Phoenix ale není špatnou skladbou a rozhodně nesdílím názor (patrně většinový), že by byla skladba nazpívaná ležérně, či snad zcela odfláknutá. Naopak, mám pocit, že se dotyčný zpěvák do skladby opravdu snažil položit a v rámci svých hlasových možností vydal ze sebe maximum. Že v žánru jako takovém (a klidně i v celém metalu) zcela chybí opravdu kvalitní zpěváci (čest výjimkám jako třeba Anneke z ex The Gathering), to je holý fakt, avšak na druhou stranu, metalová hudba nikdy nebyla tím správným prostorem pro opravdové zpěváky, ti se realizují ve zcela jiných hudebních žánrech a je to tak naprosto v pořádku. Skladba Phoenix tak pro mně zůstává zajímavým oživením desky a byť bych nechtěl, aby byla třeba taková deska celá, jako jednotlivá skladby vsazená do celku mi přijde více než povedená. Satyricon dozráli do dospělosti a pokračují tak tam, kde je to z mého (ale snad hlavně z jejich) pohledu logické. Rozhodně se jedná o správný krok a za sebe jsem rád, že se Satyricon odmítá zařadit do obrovské haldy kapel, které hrají 20 let stejnou hudbu s minimem invence a s totální rezignací na jakýkoliv hudební progres. Satyricon mě tedy i po dvaceti letech pořád baví.. :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Ruadek / 7.4.26 10:40odpovědět

tvl to je teda chlív !!! zvuk doslova bolí, ten týpek za mikrofonem asi nemá dostatečnou zpětnou vazbu, měl by dostat hodiny zpěvu, tahle falešná hrůza tahaná až z paty se nedá poslouchat, sorry... jsem rád, že jsi jim to napsal polopaticky, ale stejně mám obavy, že kapela si to k srdci nevezme, chvála se čtě příjemně, kritiku snese málkodo, aby se z ní nějak poučil...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky