|
|
||||||||||
Oceňovaný anglický bubeník slavných Radiohead mě svého času zaskočil debutem Familial. V té době jsem netušil, že byl serverem Gigwize jmenován jako 26. nejlepší bubeník všech dob, natožpak že je zručný skladatel, kytarista a zpěvák s příjemným hlasem. Sólový materiál nedosahoval síly a vrstevnatosti domovské kapely, ale snoubil v sobě její typickou zádumčivost a fortel, takže výsledek měl potenciál oslovit mnohé. Následník Weatherhouse svého autora nezapře, Selway jako vyšitý, aktuálně však bez prvku chytlavosti.
Philip Selway možná vyplodil poněkud těžkopádnější desku, desku hůře stravitelnou, přesto ambiciózní, desku, která není žádné nedochůdče a kolísá hlavně v duelu album vs. posluchač. Snad by se v tom vývoji dala vidět malá paralela s postupem od OK Computer ke Kid A, kdy Radiohead, stejně jako nyní sám Selway, rozbili imaginární vzdušné zámky a představili fanouškům své nekonvenční já.
Desítka skladeb je vcelku hlubokou sondou do všemožných zákoutí uspávací hudby. Jeden by čekal, že na sólovém albu studovaného bubeníka budou právě bubny výkladní skříní, jenže ono ne. Delší půlhodinka je spíše přehlídkou všemožných drobností a fines. Kterak udělat hudbu vyspělou demonstruje pětka Ghosts a maně připomíná onu delikátní křehkost, kterou jsem na prvotině oceňoval. Podobně tak v případě Don’t Go Now. Bez pochybností zazní rocková It Will End In Tears a v poslední Turning It Inside Out se můžeme bavit o možných záchvěvech zvukomalby typické pro Sigur Rós. Nebýt (mně) nepříjemného zvuku marimb, šlo by ze Drawn To The Light – jinými aranžemi – a Waiting For A Sign – při větší skladatelské invenci – vykřesat mnohem zdařilejší závěr.
Weatherhouse je mi blízký svou atmosférou, ale vzato kolem a kolem je třeba si přiznat, že s dalšími poslechy nepřichází kýžené spříznění, ale nové proposlouchávání se do bodu, kdy se v plynoucí hudbě začnu cítit jakž takž příjemně. Nezbývá než dodat, že jsem desce na kloub nepřišel a neříkám tím, že si Philip Selway nadrobil. Stržen proudem tvůrčího nasazení nahrál album, které mi tak úplně nesedí, toť vše.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Bella Union
Vydáno:Říjen 2014
Žánr:art rock
Philip Selway - bicí automat, bicí, kytara, perkuse, zpěv
Hosté:
Adem Ilhan - baskytara, syntezátor, bicí automat, kytara, perkuse, marimba, programování, zpěv
Quinta - klavichord, piano Fender Rhodes, Hammondovy varhany, marimba, mellotron, zpívající pila, perkuse, klavír, housle, viola, zpěv
Laura Moody - violoncello
The Elysian Quartet
1. Coming Up For Air
2. Around Again
3. Let It Go
4. Miles Away
5. Ghosts
6. It Will End In Tears
7. Don't Go Now
8. Drawn To The Light
9. Waiting For A Sign
10. Turning It Inside Out
Jeden kmen
Basnj
Korn
Follow The Leader
Reefer Madness
EP No. 1 (EP)
Underwater Sleep Orchestra
The Night And Other Sunken Dreams
Sunyata
The Great Beyond
Crippled Black Phoenix
Banefyre
Golgotha
Erasing the Past
Inez
Now
Beherit
Engram
Mogwai
Rave Tapes
RüYYn
RüYYn (EP)
Slovenská horor punková kapela The Karnsteins vydává právě dnes své nové EP s názvem Three Kings of Terror, a to na digitálních platformách a na CD. O...
30.3.2023Ku příležitosti vydání nového EP Om Kali Maha Kali odehrají domácí Cult of Fire dva koncerty, jeden v Česku a jeden na Slovensku. Na obou z nich budou...
28.3.2023Po vynucené koncertní přestávce a doplnění sestavy o rytmickou sekci se na pódia vrací domácí kapela Nocturnal Pestilence, konkrétně na pódium klubu K...
28.3.2023Vydatný tříhodinový rozhovor s Jirkou "Desed" Sedláčkem z Dark Gamballe a Trny & Žiletky v podcastu Noir Talk sledujte ZDE.
28.3.2023V temnou kryptu jako ze starého RPG se na Zelený čtvrtek promění dejvická Klubovna, aby nabídla útočiště fanouškům dungeon synthu, středověku a black ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.