Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Phragments / Zmyrna - Concilium

Phragments / ZmyrnaConcilium

Victimer26.9.2025
Zdroj: flac / promo od labelu
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Dva odlišné stylové vstupy do dávné doby středověku. Album vzájemných protikladů a koncepčního spojení.

Ze slovenského podzemního lůna Nomad Sky Diaries se linou další a další zajímavé nahrávky, o které se nejde nepodělit. Jednou z takových je středověce orientované split album kapel Phragments a Zmyrna. Ze spojení těchto dvou uskupení je zřejmé, že náhled na společnou problematiku bude odlišný. Slovenské duo Phragments ji ztvární pomocí do středověkého hávu oděného dark ambientu, a česko-slovenská dvojice Zmyrna zasadí kýžené době ránu svým black metalem. Dva různé pohledy na dobu papežského schizma a kostnického koncilu. Nepropojené, oddělené, každá kapela ze svého úhlu pohledu a se svým autorstvím. Pěkně skladbu po skladbě.

 


Nechci říct, že jsem zklamaný, ale víc by mě zajímalo prolnutí obou těles a jejich společná tvorba. Takto je to striktně odděleno --> dark ambient / black metal a repeat až do konce alba. Takže po stránce nějakého překvapení jsme na štíru a odkázáni na věrnou a zanícenou tvorbu obou interpretů. Materiál obou mi byl sympatický už v minulosti, přesto to nebylo něco, čemu bych úplně podlehl. Sympatie je to správné slovo, nadšení se cení a z toho čerpejme.


Dejme se tedy zlákat oběma směry, nechme si pročíst úvodní promo slova a vyberme z nich následující - "Pragments se tématicky zaměřili na dramatické události kostnického koncilu a Zmyrna se zase pohybují jeho atmosférou". Je to dostačující? Možná, ale nechme mluvit samotnou hudbu. Každá z kapel vybavila toto EPko čtyřmi songy. Phragments se zvukově zcela ponořili do středověké tématiky. Jejich temně meditační pásmo je přehozeno hávem této doby. Nijak neskrývaně. Tento němý sonický příspěvek dá na sílu okamžiku. Nekoná se nic neprostupného nebo nečekaného. Dark ambient v jejich podání je přístupný, má svou magii, ale taky nijak nepřekvapí. Potvrzuje dané a následuje koncept. Nevymyká se, ale je příjemný. Na hlubší zvukový zásun to ale není.


Zmyrna se prezentují jednou akustickou mezihrou a třemi špinavými skladbami. Cítím z nich správnou nechuť a zahlodanou přízemní zvukovou vášeň pro choré dobrodružství. Cením si, jak se v nich dokáže promítnout kus zkaženosti. A ta zmíněnému období prostě odpovídá. Zmyrna jsou autentičtí, ale ne vyhraní. Jako by tam ještě něco k úplnému uspokojení chybělo. Je tam asi všechno, co bych čekal a chtěl slyšet, ale v trochu plošším provedení, než si žádají smysly náročného, nyní středověkem vláčeného posluchače.

 


Specifický odkaz daného období lze zachytit různě a oba projekty to naplno předvádí. Phragments jsou víc obřadní a Zmyrna zase nemocní. U obou nalézám vše podstatné a u obou postrádám hlubší ponor a schopnost se vymanit z nepřekvapivosti. Mám rád způsoby, jakými se vše odehrává, ale zároveň v nich nepřichází nic závratného, co by se opravdu zažralo pod kůži. V této chvíli se ještě vrátím ke slovům výše. Moc by mě zajímalo, kdyby se obě kapely protly a vsadily na skladby, v nichž hrají dohromady a tvoří jeden tvořivý monolit. Možná marnost, možná velké oči a přes odlišnost obou nesmysl. Jen moje subjektivní polemizování...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mold / 13.3.17 8:47

Ja jsem zatim ve fazi, kdy jsem presel od relativni spokojenosti k nastvanosti. Protoze jsem to slysel uz asi 30x a stale mi v hlave nejak neutkviva z ty nahravky prilis mnoho, jednotlive motivy, ale neco celistvejsiho vubec. Nejvetsi problem jsou asi bici linky, ktery by dle me mohly byt mnohem napaditejsi, nektery nasypy mi prijdou uplne zbytecny, kdyz viri prechody uvital bych spis nejakou rytmickou udernost do tech Vignovo kytarovejch pasazi. Bici linky pise Vigna a prijde mi, ze to uz dela celkem programove a sam Shalaty tam toho zase tolik z vlastni invence neprida a kapela tady celkem strada. K nejakemu feelingu, ktery by me z tech bicich linek pohltil se vzdycky propracovavam strasne dlouho nez tam neco zachytim, jednak za to muze sterilnejsi produkce (je to bez vetsi energie, akcentu), druhak proste to, ze Shalaty prvotypove neni zadnej rouhac, ale jen slusne odvadi svou praci, coz je malo . Taky mi chybi poradny chytlavy zpevovy linky, naposledy neco takovyho a v trochu vetsim mnozstvi meli na Shadows in the Light. Ze by se mi zaryl nejaky uryvek z textu v hlave to ani nahodou. Skladba cislo tri je sice hitovka a tam neco je, ale samotna skladba me az tolik nebere. Dneska jsem asi po 14 dnech tu desku vyhodil z prehravace, dam si tyden odstup a zkusim pak znova jestli se to usadi. Furt jsou to Immolation a jako jedna z poslednich kapel si drzi latku stale na nejakem nekolisavem standardu, kdyz pominu, ze vrchol v podobe alb HIA, FFG, CTAWB maji za sebou a uz vlastne jen vari z toho cim byly tyhle desky nabuseny. Posledni co me uz fakt nebavi jsou ty digitalni coverarty. V digipaku jsou alespon fragmenty z alba zvetseny a hozeny do takovy zelenkavo sedivy barvy a to vypada prijatelne a ma to trochu dusi. Po dlouhy dobe pouzili na obalu logo, coz se naposledy stalo tusim na Here in After.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Lomikar / 30.9.25 17:36odpovědět

Já ti řeknu, co by se stalo, kdyby se obě kapely protnuly - Lurker of Chalice. Slyšim to tam dost jasně.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky