|
|
||||||||||
Mainman kapely PostcardsFromArkham Marek Frodys Pytlík je workoholik každým coulem. Kromě svého náročného povolání ještě fotí, točí klipy, udržuje v poklusu deathové Awrizis a především PFA. O jeho občasném hostování v milionu dalších kapel toho bylo také napsáno dost a dost.
Můj pohled na Frodyse je zúžen hlavně na PFA. To je projekt a později kapela, která pro mne Frodyse zcela definuje. A nemyslím si, že se mýlím, když řeknu, že právě tahle hudební instituce je pro něj tou hlavní zábavou či posláním. Vždyť při pohledu na výčet diskografie je logické smeknutí klobouku – od roku 2012 hned čtyři alba.
Pravda, po polknutí čistého vína musíme s pravdou ven: dnes probíraný disk Spirit není až tak nový. Jedná se o akustické verze starých známých skladeb. Frodys lovil nejen ve vodách PFA (zastoupena jsou všechna tři alba), ale uslyšíme i kousek od levobočků Awrizis.
Kdo hudbu PFA zná, ví, o čem je řeč. Je to hudba hlavně pro poslech, hudba zasněná. Hudba, která může fungovat i jako vkusný soundtrack ... třeba pro toulky přírodou. Hudba atmosférická, něžná, instrumentální a šeptaná zároveň ... ale při živém provedení i dostatečně natlakovaná a intenzivní. A postcardovská zasněnost pro mne byla zpočátku tou hlavní překážkou. Materiál ze Spirit se mi zdál naprosto zaměnitelný s hudbou z jakékoliv jiné desky souboru. Skoro jsem si říkal, proč tenhle disk vůbec vyšel, když pocit z hudby je téměř totožný jako při poslechu například předchozí kolekce Manta (2017). Stejná zasněnost, stejná halucinogenní funkce, stejná nálada. Ano, je to logické ... jedná se přece o stejného instrumentalistu a stejný mozek kapely.
Po cca sedmém poslechu ale ledy povolily a já vše akceptoval a možná i pochopil. Spirit je jemnější, něžnější verze hudby z Arkhamu. A smysl má. Osobně neřeším skladby, nesleduji naskakující indexy na přehrávači, protože album drží pohromadě jako celek. Nelze jej dělit a kouskovat a vypichovat jednotlivé dílky skládačky. Album je kompletem, kdy jedna skladba střídá druhou a já kašlu na to, zda hraje trojka nebo sedmička. Abych byl stylový, tak první One World Is Not Enough škrtá sirkou a zapaluje ohýnek na lesní mýtině a s koncem poslední Elevate se k obloze vznáší už jen sloup dýmu z dohasínajících uhlíků ... a posluchač dopíjí horký čaj z lesních bylin. Album přijde a odejde – v dobrém slova smyslu.
Čtvrtý zásek PFA vychází opět jako digipak s vkusnou frodysí grafikou a opět s razítkem MetalGate. Velice příjemné CD, které vám ale nic nedá zadarmo. Pojďte mu naproti.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:MetalGate Records
Vydáno:Září 2018
Žánr:accoustic atmo rock
Marek Frodys Pytlík - vše
1. One World Is Not Enough
2. From The Bottom Of The Ocean
3. Owls Not What They Seem
4. 2nd Of April
5. Thousand Years For Us
6. Polaris
7. My Gift, My Course
8. Elevate
Postcards From Arkham
Nechci ať to vypadá, že Lovecrafta vykrádám
Triumph, Genus
Po vrhu vždy je prázdno kolébek
Olaf Olafsonn And The Big Bad Trip
Temple Of Serenity
Domácí grindová stálice Mincing Fury doplňuje sestavu a hledá vhodného kandidáta na opuštěnou bubenickou židličku. Čtěte níže:
16.4.2021Pestilence před vydáním svého nového alba Exitivm, které má vyjít 25. června u Agonia Records, pouští do světa skladbu Morbvs Propagationem, ke které ...
13.4.2021V kooperaci labelů Trepanation Recordings, Noise Mafia a Salto Mortale vyjde na podzim debutní deska Celestial Triarchy pražské post-metalové instrume...
12.4.2021Majitelům i nemajitelům gramofonu snad netřeba dlouze představovat nadšeneckou anketu Best Czech Vinyl Disk, kde se každoročně pod Berryho taktovkou s...
7.4.2021Měsíc před vydáním nové desky nezemských Inferno Paradeigma (Phosphenes Of Aphotic Eternity), si můžete pustit druhý singl se skladbou Ekstasis Of The...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.