Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Pro-Pain - Absolute Power

Pro-PainAbsolute Power

Bhut21.7.2010
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: PC, Accord 2.1 SW 1800 EU, 2x13W + 1x30W
VERDIKT: Svižná NYHC rubanice říznutá thrashem. Bohužel silné ambice příliš nemá a tak se uchyluje k průměru.

Američtí hardcoreoví drtiči PRO-PAIN se po dvou letech ozvali s novým albem. Deska se jmenuje „Absolute Power“ a její obsah celkem dobře koresponduje s jejím názvem. Některé skladby jsou si velmi podobné se skladbami na desce předchozí, tedy na „No End In Sight“. Hudba je mnohdy melodická, zvláště pak v jistých refrénech. Jindy se zase jedná o slušný až thrashovitý nářez. Ve směs se jedná o slušnou hardcore jízdu kořeněnou lehkými záblesky thrash metalu. Naneštěstí deska nemá co víc nabídnout, krom své živosti. Proto se velice snadno stává otřepanou a nezáživnou. Několik kvalitních songů ji vyzdvihují, ovšem jejich počet je pramalý. Drsnost není vše. Ale jsem si naprosto jist, že pro skalní fandy této skupiny bude mít album větší hodnotu. Klasický konzument hardcoreové ba i thrashové scény však nebude nikterak výrazně ohromen. Pravdou zůstává, že hudba PRO-PAIN nikdy nebyla příliš detailní a spíše stavěla na syrovosti a dravosti. Ovšem pro některé náročnější posluchače se může tento styl brzy oposlouchat a zkrátka je neoslovit.

 

Deska začíná svižně bez kompromisů, rozeznívá ji skladba Unrestrained. Druhá věc Destroy The Enemy má melodičtější refrén a pomalejší stavbu. Po ní nastupuje trochu svižnější track. Čtvrtá Road To Nowhere, která má refrén poměrně nepříjemně poslouchatelný, aspoň co se mého názoru týče. K slyšení v něm je vícero hlasů, které mi zrovna dvakrát neladí. Tato skladba jde asi nejvíce přirovnat k desce minulé. Příjemnější skladbou je až AWOL, která se dobře poslouchá a obsahuje i zdařilý refrén. Po uvolněnější Hell On Earth přichází o něco tvrdší záležitost v podobě skladby Divided We Stand. Následující Gone Rogue patří mezi to nejlepší, co na desce může posluchač nalézt. Hned po ní nastupuje dravější song Rise Of The Antichrist. Závěrečná Hate Coalition zní asi nejvíce tvrdě a drsně z celé desky. Vytváří tak údernou tečku za celou jízdou tohoto alba.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky