|
|
||||||||||
Josh Homme v květnu letošního roku oslavil kulatou padesátku, takže to skoro vypadá, že nová deska jeho Queens of the Stone Age byla takovým dárkem k životnímu jubileu, ale samozřejmě to může být jen shoda okolností. Když bychom hned z úvodu zůstali u čísel, tak aktuální album nazvané In Times New Roman... je v pořadí osmá řadovka kapely a předcházela jí poměrně dlouhá prodleva šesti let od vydání desky Villains (2017). Tu jsme napříč redakcí poslouchali myslím docela hojně, ale žádné velké extra nadšení se nedostavilo (ani u dlouholetých věrných) a nakonec to dopadlo tak, že jsme o ní ani nepsali. Villains jako deska zapadla, aspoň v mém případě to bylo tak, že její poslech jsem zopakoval až teď po letech čistě kvůli souvislostem na nové album. Naopak předminulá deska ...Like Clockwork (2013) u nás zabodovala hodně, vracím(e) se rád(i).
Možná díky tomu jsem k novince přistupoval s lehkou nervozitou, ale současně i s nadějí, že jeden přešlap neznamená tragédii a že když se tak úplně nepovedlo minule, bude dost munice pro tentokrát. Bohužel její poslech na úplném počátku bych označil za zklamání, bez ohledu na to, že ve světových žebříčcích si album nevede vůbec špatně. V mnoha ohledech mi album připomnělo zkušenosti s jeho předchůdcem, u kterého jsem měl dojem, že z muziky Queens se vytratila jejich příslovečná lehkost, jejich nadhled, a že ty skladby klopýtají jaksi krkolomně a bez elánu. Za mě nemá smysl srovnávat je třeba s tím, co se dělo na desce Songs for the Deaf (2002), protože to, co se událo na ní, se stává jednou za čtvrtstoletí. To už se nevrátí, stejně jako se nevrátí sestava, která tehdy tu desku dala dohromady. Jenže i když jako možný nový etalon použiju třeba zmíněnou ...Like Clockwork, stále budu mít problém, který nevím jak úplně řešit.
Přitom nahrávka začíná docela slušně a skladba Obscenery je taková normální písnička s typickým zvukem Queens, ve které bych sice oželel angažmá smyčcového kvarteta (skutečně si nemyslím, že Queens potřebují smyčcové kvarteto ... tady, ani jinde), ale se kterou se dá docela dobře žít. Staré časy plné elánu a energie přichází se songem Paper Machete, který je ale v tomto nastavení ojedinělý a na desce už o nic podobného nezakopnete. A je to škoda. Zbytek desky mi během seznamování docela splýval a skoro bych v tu dobu řekl, že nuda Villains se vrátila naplno ... což se naštěstí mírně korigovalo s časem a počtem přibývajících poslechů. In Times New Roman... to jako desku sice nekatapultovalo mezi horké favority léta, ale aspoň zachránilo nemastný neslaný dojem zpočátku.
Time & Place, What the Peephole Say a Negative Space začaly lehce vyčnívat a žít si vlastním životem. Osobitější obrysy dostaly i další skladby a u některých dokonce mi začalo chutnat jejich táhlé tempo a lenivost, kterou jsem viděl jako největší překážku možných sympatií (Carnavoyeur). U dalších se naopak nemůžu zbavit lehce kolotočářského vyznění a v podstatě překročení hranice mezi hudební zábavou a kýčem (Made to Parade, Emotion Sickness), anebo uměleckého vyčerpání (střední pasáž Sicily a opět Emotion Sickness, která je za mě jasný kandidát na zeštíhlení desky). A to, že v poslední skladbě slyším Nicka Cavea, beru jako příznaky stařeckých neduhů...
Celkově bych řekl, že album s časem lehce povyrostlo, ale kromě rozeznatelného zvuku Queens mnoho zajímavých skladeb nabídnout neumí. Kapela působí unaveně, bez energie a jestli jsem výše jmenoval nějaká záchytná místa pro poslech, skoro bych řekl, že to bylo ve snaze najít aspoň něco. Že bych si ten proces ztotožnění se s deskou představoval jednodušší, přirozenější a bez to, že na konci překonávám vyčerpání a utírám si orosené čelo. Byla to dneska dřina.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Matador
Vydáno:Červen 2023
Žánr:rock
Josh Homme – kytara, zpěv
Dean Fertita – klávesy
Michael Shuman – baskytara
Jon Theodore – bicí
Troy Van Leeuwen – kytara
hosté:
Richard Dodd – violoncello (1, 6, 8, 10)
Leah Katz – viola (1, 6, 8, 10)
Daphne Chen – housle (1, 6, 8, 10)
Eric Gorfain – housle (1, 6, 8, 10)
Nina McCoy – doprovodný zpěv (1)
Sharetta Morgan-Harmon – doprovodný zpěv (1)
Tenderlie Lavender – doprovodný zpěv (1)
Matt Helders – doprovodný zpěv (9)
1. Obscenery
2. Paper Machete
3. Negative Space
4. Time & Place
5. Made to Parade
6. Carnavoyeur
7. What the Peephole Say
8. Sicily
9. Emotion Sickness
10. Straight Jacket Fitting
Queens of the Stone Age
...Like Clockwork
Negativa [ES]
04
Light Bearer
Silver Tongue
Germ
Wish
All The Secrets Inside
Looking Backward (EP)
Blood Of Kingu
Dark Star On The Right Horn Of The Crescent Moon
Vees
No Way Back
Wyrd
Death of the Sun
Alice In Chains
Rainier Fog
Mudhoney
Digital Garbage
Geoff Tate´s Queensrÿche
Frequency Unknown
Na labelu Papagájův hlasatel právě vychází nové album Malignant Tumour nazvané Maximum Rock'n'roll. V nabídce je kompletní portfolio nosičů - CD / LP ...
30.9.2024Brněnský klub Sibiř se chystá na hutnou nálož zkázy. Mezinárodní doom metalové sympozium kapel Chorosia, Grimms Eye a Depths Above se uskuteční už ten...
29.9.2024Forgotten Tomb vyrazili na turné, kde budou podporovat nové studiové album Nightfloating, které vyšlo u Agonia Records.
27.9.2024Avantgardisté Five the Hieorphant sdílí singl (link)se skladbou Moon Over Ziggurat, který je předzvěstí připravovaného alba Apeiron, které vyjde 18. ř...
26.9.2024Hail of Bullets znovu vydají nedostupné eponymní debutové EP. Album vyjde 22. listopadu prostřednictvím Agonia Records na CD, vinylech, kazetách i dig...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.