Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Queensrÿche - Rage For Order

QueensrÿcheRage For Order

Michal Z20.1.2011
Zdroj: mp3
Posloucháno na: Sony CDP-315; Technics SA-EX140; Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Queensrÿche zaznamenali temné, tíživé posmutnělé album z nejtmavějších odstínů vlastních látek. Do skladeb se zabydlel progresivní přístup, tu a tam toto soužití ještě skřípe. Album hodně sráží sterilní uhlazená produkce.

Queensrÿche po albu The Warning z roku 1984 rozjeli celosvětové turné (s celkem rozsáhlým pobytem v Evropě) a k vydání dalšího opusu se našel čas až ke konci roku 1986, kdy svět spatřilo album Rage For Oder. V porovnání s albovým předchůdcem zní počin Rage For Order poněkud sklesle a zemdlele, na druhou stranu kapela začala více progresivně zpracovávat rock - metalovou hroudu. Noha jde z plynu a drajv s tahem vyšuměl do ztracena. Na albu převažují pomalejší a střednětempé skladby temnějšího zasmušilého charakteru.

 

Kytarové duo DeGarmo - Wilton se snaží opět přijít s něčím zajímavým a ukázat svůj hráčský posun, Tate pěje co mu hlasivky dovolí a jeho vyzrálá jistota projevu je hlavní devízou alba. Co však člověk musí řešit je jisté vkradení nudnosti, sterility a omšelosti. Kapela se v pozdějších rozhovorech zmiňovala o spoustě zásahů zvenčí, které je tlačili jinam než bylo jejich přesvědčení, pravděpodobně se jednalo o daň podpisu smlouvy na vydávání alb u hudebního kolosu. Skladby povětšinou znějí uměle - synteticky, vše je příliš umravněné, použití kláves ještě výsledný dojem zjemňuje. Některé melodie doslova jako by tahaly za paty, příliš jim nevěřím a spíše jsou mířeny na komerční aspekt alba. Na druhou stranu je třeba podotknout že skladby jsou skutečně rozmanité.

 

Pověstnou jiskru spatřuji ve skladbách Chemical Youth, The Whisper a Surgical Strike, které svojí svěžestí a tepavostí rozvíří usedlý prach. Kapela se snaží vsadit na prog notu, ale příliš to nevychází. Cítím snahu zalíbit se všem, ale výsledek je laciný studený čumák bez emocí. Pouhé prog cvičení… ztrácí se vlákno vedoucí k živoucímu dychtícímu jádru. Z Rage For Order si posluchač téměř žádné emoce navíc neodnáší, pouze se s hudbou potěší bez vyššího efektu.

 

Ze všech negativních věcí však vychází jednoznačné pozitivum, Queensryche se oprostili od vlivů zvenčí a jasně již definují především svoji rozpoznatelnou tvář. Přestože má hudba na Rage For Order spoustu nedostatků, nelze jí místy upřít skutečnou naléhavost a těžkost s hmatatelnými nástupy na hitové ambice. Album je hodně odlišné od svých sourozenců na obou stranách časové osy a v úplném stínu následujícího průlomového alba. Přes všechno to mé remcání má vlastní hodnotu a vystupuje nad většinu dobového odpadu. Rage For Order rozhodně není na první poslech, ale pro svoji hloubku - temnotu si v mých uších uchovává značnou časovou trvanlivost dodnes.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky