Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Red Seas Fire - Exposition (EP)

Red Seas FireExposition (EP)

Sorgh3.1.2014
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: K energické progresi se hlásící Red Seas Fire na svém aktuálním EP Exposition i nadále míchají prvky, které k sobě mají blízko a svojí spřízněností vytvářejí dobře poslouchatelnou muziku. Bylo tomu tak i na debutním, eponymním albu z roku 2011. V roce 2013 se kapela rozhodla vyzkoušet chutě zájemců čtyřskladbovou sbírkou sonetů, než přijde na trh s kůží další dlouhohrající desky.

Exposition ve čtyřech kapitolách rozvíjí témata psaná s až deathcoreovým důrazem na dravost a hutně laděné doprovody. Milovníci naporcovaných rytmů, razantního utínání rozjetých melodií a brutálního vokálu se budou tetelit blahem. Základem všeho je těžká kytarová práce tvořící hlavní zvukovou masu, která se následně kouskuje a krájí, čímž vznikají náhlá ticha a nečekané pauzy.  Vše dle (mo)mentální potřeby. S melodií se neplýtvá, do každé skladby je vloženo jen tolik, aby se posluchačovo ucho mělo podle čeho orientovat. Přednost má monotónní pohled na věc a práce s rytmem. Trošku jinak jsou na tom pasáže, kde metal ustupuje do pozadí a melodická linka se rozvíjí v poklidný, akustický meandr.

 

K brutální muzice sedí  brutální vokál a tady se nám ho dostává v míře víc než dostatečné. Nakáknutý řev koresponduje s drnčicíma strunama, spolu se zvukem rezonuje a přenáší chvění skrz mozkovou kůru k jádru hlavy. Ale křikloun Robin je rozumný člověk a ví, že je takto hustou kaši vhodné v rozumné míře naředit čistým zpěvem, který dodá desce zase jinou dimenzi. A podle svého svědomí tak i činí. Album tak není zaměřeno pouze na krutý výkon přepínaných hlasivek, ale dopřeje nám i trošku  romantiky a něžnosti. Působí to zvláštně až nemístně, když se nad hustou metalovou řeží vznáší hladký vokál jakoby z jiného světa, ale o tom to je, zaujmout.


Ze čtveřice skladeb není problém vybrat tu nejlepší. Závěrečná A Life We Used To Know je progresivně smýšlející a nejednoduchá skladba, která  v sobě koncentruje všechno již řečené a dává mozku svěží impuls, který je po předcházející poklidné Of Motion potřeba. Skvěle načasované pauzy, po kterých znovu a znovu prýští gejzíry nápadů a přání. Je to vrchol této malé sbírky, na které ale není slabých míst. Kolekce Exposition je příjemnou a svěží procházkou, která neunaví a spíš je člověku líto, že už končí. Možná ale právě svým krátkým životem si zajišťuje atraktivitu a brzký návrat dojatých obdivovatelů.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky