|
|
||||||||||

Řeč je o Sadist, italské progresivní bandě, která nahrává silná alba, ovšem o nějaké světové proslulosti si mohou nechat zdát. Na jednu stranu jsem rád, že nechodí na trh s davem, na druhou stranu bych jim víc pozornosti přál. Ale třeba aspoň na domácím kolbišti patří k silným jistotám. My se můžeme těšit, že vždy za několik let přijdou s novou deskou, která má dnes už typické znaky a drží Sadist na pozici výjimečné kapely. Není lehké je zaškatulkovat, jejich hudba je uzel několika pramenů vedoucích z různých směrů, což jejich příznivci ví a oceňují. Když jsem si pustil aktuální Spellbound, i zcela bez informací jsem byl ihned u nich doma, v kryptě a pokorně leštil galoše.
Album pracuje s atmosférou stejně bravurně jako jeho předchůdci. Lehká naivita už tak nějak patří k věci, nízkonákladový zvuk kláves a samplů je tradiční součástí šerého divadla, ve kterém se střídají kulisy konzervatoře a neškodné, dětské lidovky. Melodie a strašidelný opar alba evokují dětské noční můry, což je aspekt vlastní i předchozím deskám. Skoro každý dospělý rád zavzpomíná na stinné kouty sklepů a komor, ve kterých se skrýval před šikanujícím výrostkem a zároveň se bál něčeho mnohem horšího. Brr, tohle je jako Erben, ta jeho Kytice skrápěná středomořským lijákem. Ve mně tyto silné a ne vždy vítané pocity podporuje duchařský obal desky, který jakoby vypadl z diskografie Kinga Daimonda. Převládající fialová barva je magická a násobí efekt tajemné krajiny.
Z duchařské nálady nás vytrhávají nadprůměrné hráčské výkony ostatních muzikantů. Za vším stojí technika, o kterou jde především, a to se vracíme zpět do reality plné fištróna a moderních vymožeností. Pominout nejde skvělé nápady rašící z lásky k tvrdým riffům. Sadist jsou pevně připoutáni ke kořenům metalu a ještě se nestalo, aby přepadli za hranu zdravého rozumu. Proto se i na Spellbound dočkáme krásně hoblovaných pasáží jadrného death metalu, který se u Sadist slušně rozvětvil a přestal být striktním představitelem žánru. Evidentně mu chybí hloubka, dunivý efekt nízce laděných nástrojů bychom hledali marně a brumendo má na bedrech jen baskytara, která se tváří všelijak, jen ne metalově. Z Marchiniho hry přirozeně zní láska k intelektuální produkci, kterou podtrhuje volným, neuspěchaným krokem. S vědomím jedinečnosti si kráčí okolním hlukem a na ohradu metalového stadionu přitlouká jazzové plakáty. Je o to výraznější, čím menším dojmem na první poslech zapůsobí kytary. Tím, že postrádají hloubku a váhu, se zdánlivě stahují do pozadí. Proto je potřeba objevit kouzlo jejich originálních struktur, které škrábavým zvukem slepují do nejednoznačného leporela motivů a nálad. Dokonalost je pak ve spojení všeho - kláves, strun a nakřáplého vokálu valibuka Trevora, který je pořád na pohled tím milým strýčkem, co vám vzápětí stáhne gatě. Zase brrr.
S klidem lze prohlásit, že Sadist mě s novinkou nezklamali. I když hrají podle stejných not už řadu let, stále se jim daří zaujmout a složit zajímavé kusy. Jejich skvostné logo zůstává puncem originality a i když minulou Hyaenu stavím o dost výš, Spellbound se hrdě dotýká jejích prsou.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Victimer / 6.12.18 7:47odpovědět
U Sadist se se Sorghem určitě shodnu. Náramná kapela, o které se ví jen někdy a novinka potěšila, byť nedosahuje kvality Hyaeny.
Label:Scarlet Records
Vydáno:Listopad 2018
Žánr:prog/death
Tommy Talamanca - kytara, klávesy
Andy Marchini - basa, zpěv
Trevor Nadir - zpěv
Alessio Spallarossa - bicí
1. 39 Steps
2. The Birds
3. Spellbound
4. Rear Window
5. Bloody Bates
6. Notorius
7. Stage Fright
8. I'm the Man Who Knew Too Much
9. Frenzy
10. The Mountain Eagle
11. Downhill

Sadist
Something to Pierce

Sadist
Hyaena

Sadist
Season In Silence

The Committee
Holodomor (demo)

Within Temptation
Resist

Trinacria
Travel Now Journey Infinitely

Agima Sun
Ultra Fiction

Deathspell Omega
The Synarchy of Molten Bones

Saxon
Sacrifice

Bohemyst
Čerň a smrt

Momma Knows Best
Ain’t No Weight Young Lad Can’t Take (EP)
Rok se s rokem sešel a jubilejní pátý ročník tradičního festivalu Heathen Alliance, zaměřeného na melodičtější metalové žánry, se vrací na místo činu....
14.11.202612. ročník volyňského Enter The Eternal Fire Festu, který se koná ve dnech 23.–24. 7. 2027, má připravenou kompletní soupisku.
14.11.2026From the Bones of the Earth je název nového alba skotské blackened / sludge formace Iron Altar. Novinka vyjde 27. ledna u labelu Road To Masochist.
13.11.20264. prosince vychází debutové album Levaithan finské rituálně metalové kapely Kanjonin Lapset. V podobě vinylu a v digitální verzi u labelu AudioSauna ...
12.11.2026Pod taktovkou Obscure vystoupí 25. listopadu v pražském Paláci Akropolis hardcore / punk legendy Terror. Sekundovat jim budou navrátilci Bane a další ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.