Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Předhánět se v zajímavostech tajuplné minulosti se snaží i belgická kapela Saqra’s Cult. Ta se zabývá kulturou dávných Inků. Inspiraci pak reflektují nejen na obalech a v názvech písní, ale samozřejmě i v textech a v neposlední řadě v hudbě samotné. Ta se točí kolem rituálního black metalu. Možná i z toho důvodu je jejich první velká deska pojmenovaná jako Forgotten Rites.

Pradávnou kulturu, vzbuzující dodnes celou řadu otazníků, dobře vystihuje už samotný obal téhle desky. Zároveň dává tušit jisté hudební směřování, které se během poslechu dobře potvrzuje. Ano, jde o black metal s oním mystickým odérem a závojem jakéhosi tajemna. Můžete si myslet, že jde o další kapelu v řadě a svým způsobem budete mít pravdu. Saqra’s Cult totiž vyloženě originální a objevní nejsou. To, co dělají, dělají dobře, dá se tomu věřit a poslech jejich hudby rozhodně není na škodu, ale osobně mi chybí nějaký přesah, nějaký pocit navíc. Do smetišť je mést určitě nehodlám, ale rozplývat se nad barvitostí a nápaditostí zrovna také ne. Takže o co jde?

Nahrávka ukrývá šestici skladeb, z nichž mě hodně baví první polovina. Druhá půlka nastolenou silou rovněž nešetří, ale vzhledem k dosud slyšenému už postrádá překvapení. První skladba nakopne, druhá udrží v pozoru a třetí přinese zvláštní až netradiční rozměr. Čtvrtá až šestá už jen jedou v daném řádu a šabloně. Ne že by se tu láteřilo divným black metalem, ale mystično se musí umět. Tvořitel musí mít zkrátka cit pro uchopení té které nálady, aby ji dokázal dobře přenést i do uší ostatních. Tady ten um trochu pokulhává, neboť vše funguje tak napůl. Lépe to kapele sluší v sypačkách, kde nepotřebujete dokreslovat atmosféru. V takových momentech dává skupina i solidní výkon plný dobrých nápadů a především zajímavých kytarových motivů. Oni obecně ty nápady mají, jen to použití mi občas přijde trochu nešťastně zvolené. Velkou věcí je hned třetí kus Mesak, který nádherně kouzlí disharmonickými riffy. Tahle skladba opravdu ční nad zbytek desky.

Ale abyste nepojali podezření, že je to brak. Saqra’s Cult vládnou svému řemeslu dobře. Jde spíš o pocit, že tohohle magického black metalu je kolem přehršel a pak přijde jedna z dalších kapel, která už prostě nedokáže tolik zatlačit na pilu, aby strhla větší zájem. Album Forgotten Rites rozhodně není špatné, je to žánrová jistota, která skvěle funguje, ale po jejím dohrání jsem si krom výše zmíněné Mesak nevzpomněl už na nic. Je pravda, že když si to pustíte, bude to šlapat. Deska jede, má na to, jenže chybí jí něco dalšího k dobru. Inkové jsou zajisté lákavým tématem, black metal na úrovni rovněž. Jenže kombinace obojího přináší větší očekávání, než jaká album Forgotten Rites skutečně naplňuje. Takže proto ten průměr.