Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sargeist - Flame Within Flame

SargeistFlame Within Flame

Garmfrost25.6.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Flame Within Flame je nahrávkou nesmírně melodickou, avšak mrazivou a nebezpečnou. Sargeist pokračují ve stylu posledních alb.

Už to v táboře Sargeist vypadalo na lehčí stagnaci. Vymazlenou, kvalitativně vyváženou, ale stagnaci. Démonický vůdce a pán, Shatraug, své milé spoluhráče krom dalšího démona, kytarového mága, VJS, vyměnil za nové. Anebo odešli sami. Těžko říct. Každopádně od nedávného splitka s Serpent Noir Transcendental Black Magic je v Sargeist všechno jinak. Relativně. Shatraug svůj diktát spojený s osobitým rukopisem drží dál ve své moci, tudíž by se chtělo říct, že změna je pouze kosmetická.

 

sargeist

 

A přece ne! Nejvýraznější změnou je post vokalisty. Po nezaměnitelných hlasech jakými oplývali ikonický Hoath Torog a Profundus se za mikrofon postavil samotný Shatraug. Pamětníci vědí, že v počátcích obstarával i tento post. Oproti šíleným hlasovým projevům svých předchůdců je ten jeho spíše decentní. Míněno optikou dlouholetého příznivce a milovníka děsivých hlasů výše zmíněných démonů. Pro veřejnost je i jeho hlas nepřístupný, o tom žádná.

 

V podstatě se opakuje známý scénář. Zejména mi to připomnělo můj začátek recenze Unbound. Tam jsem rovněž oplakával změny v sestavě. Kdo je tedy vedle hlavní persony a VJS přítomen? Baskytary se chopil Shatraugův kolega z Horna a člen spousty jiných, Spellgoth, jehož um je také pěkně košatý. Bicí tentokrát nahrál Nur-i-siyah, kterého lze znát třeba z 13th Moon, Septuagint nebo živé sestavy Darvaza.

 

Přes veškeré změny je Flame Within Flame typickou nahrávkou pozdních Sargeist. Tentokrát je položený větší důraz na melodiku, nicméně podstata nahrávky je mrazivá a odtažitá. Kdesi v podhoubí skladeb vnímám těžký dotek melancholie. Ale ne melancholie odevzdané. Zlé a nebezpečné.

 

Skladby sekají posluchače nemilosrdnými blasty a tremoly. Postupně se však stávají poněkud monotónními. Což platí také pro rytmickou sekci. Musíte se pořádně zaposlouchat, aby vám odpadl dojem, že se vám zasekla jehla na gramofonu a vám jede pořád dokola jedna skladba.

 

Sypanice je neúprosná. Sviští kolem posluchače, až ho mrazí zlým chladem. Takřka jednolité tempo může být úmorné, avšak znalému starých pořádků nemůže být taková kanonáda žádnou překážkou.

 

Budiž pomůckou si Flame Within Flame rozkouskovat a poslouchat album po jedné skladbě. Hned je vše jasnější. Studené emoce umí pracovat s podvědomím a hledat cestu přímo do černého. Přímočarost může být matoucí a vedoucí do slepé uličky. Je otázkou, zda tam vede cesta nahrávky, nebo jste byli zavedeni na scestí.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

maar / 7.12.12 15:06

Mně se nepodařilo u téhle kapely zjistit, co je na ní tak dobrýho a zajímavýho, jak se tvrdí. I kdyby z těch neuvěřitelných 18 skladeb udělali 10, pořád to pro mě bude nesmírná nuda, vykrádačka 70tých a 80tých let ve smyslu melodií (čili takový sofistikovanější hospodský halekačky) s těma pseudoelektronickýma jakože ambient můstkama, kterým už vůbec nerozumím ... A to ještě Red Album mi bylo docela sympatický, protože to bylo svým způsobem nový, ale tady tohle je fakt už v řadě sada asi 170 až 188 písničky na stejný brdo, se stejným soundem i aranžema, o zpěvu nemluvě. Módu QOTSA jsem chápal, móda Baroness mi uniká ...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky