Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Scheitan - Travelling in Ancient Times

ScheitanTravelling in Ancient Times

Victimer8.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Precizní black, jež se pak v kariéře kapely neopakoval.

Vzpomínka na jeden zapomenutý a pro mnohé neškodný black art.

 

Zvráceným průsmykem v čase jsem se přenesl zpět a načerpal nemálo okultních a fantaskních sil v podobě debutového alba švédských mrtvol SCHEITAN. Dávno tomu, co jsem pilně sjížděl tento zanedbaný a nedoceněný opus na MC nosiči pošramocené kvality. Po letech jeho aktivace působí jako temný balzám na pobledlou black metalou duši revírního zbloudilce. A právě do těchto člověkem nedotčených míst produkce SCHEITAN skvěle pasuje. Další (celkem jsou tři) výtvory seskupení netřeba hledat a kazit si iluze, kapela údajně poté směřovala své kroky do vod death n´rollu a onen přerod si nechám navždy unikat. Chci se dále procházet starými koryty či vymletými stezkami, preludovat ústy na list jitrocele a tiše usínat v deštivé noci přikryt jen smrkovím.

 

scheitan


Je to speciální nahrávka. V ní se snoubí vše k temnému umění potřebné. Mnoho lidí nevzpomene, mnoho z nich ba ani netuší, kudy vede nejkratší cesta do útrob země. A SCHEITAN umí býti věrnými průvodci. Leckomu se může zdát nahrávka až příliš obyčejná, snad i průměrná a ničím nevybočující, ale pro mé nastavené mantinely jak má znít black metal, čpí sírou a doutná z mlhoviny, právě tak jak je mému srdci milé. A díky tomuto zvláštnímu spojení s klidným svědomím řadím "Travelling In Ancient Times" mezi úhlavní likvidátory slunce a spokojenosti oněch let. Ano, Enslaved či Emperor jsou výše a dlouhodobá trvanlivost je vystřeluje do nadpozemských dimenzí, ale SCHEITAN je zkrátka sázka na jistotu, která nezklame ani po letech. Nenávist z nich sálá a přirozně se ve tmě objímá s atmosférickým patosem či hrdě vypráví dávné pověsti. Jednoduše přímočarý materiál pojímací vše podstané z černého kovu. Vždyť je přece jedno kolik kilogramů kláves v sobě duch Scheitan nese, kolik dobrého či záhrobního soundu vydal z lůna a ke kolika černokněžníkům se ve svých textech obrací. Netřeba dumat, je to zaručeně podkožní materiál.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky