Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Shannon Wright - Reservoir Of Love

Shannon WrightReservoir Of Love

Symptom31.7.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V / Beyerdynamic DT 770 PRO
VERDIKT: Shannon Wright je poměrně vzácná krevní skupina inspirativních hudebnic s konstantními výkony a uvěřitelnou originalitou.

Shannon Wright je moje dlouhodobá srdeční záležitost, její hudba se mnou rezonuje jako málokterá jiná a každá nová deska je jasné must have asi jako když se na pultech knihkupců objeví další Haruki Murakami. Protože žijeme v době, kdy kapela vlastně nemusí vůbec existovat, aby byla slavná a generovala zisk a kdy interpret je více marketingový produkt než umělec s jedinečným pohledem na svět, stávají se podobné nahrávky o to cennější. Jsou za nimi skuteční lidé s emocemi a nadáním, a tak to má být.

Pokud jde o letošní novinku Reservoir Of Love, je povedená i když mezi nejostřejší tužky v penále zřejmě nepatří, ale to ukáže až čas jaké obsahy v nahrávce ještě dozrají. Osmero skladeb drží pohromadě vším, co definuje typický zvuk nahrávek Shannon Wright – neurvalá kytara s nakřáplým zvukem, klavír, Wurlitzer a zastřený hlas. Tento základní recept se vždy projeví až podle dávkování jednotlivých ingrediencí. Místo dřívější drzé syrovosti je tu umírněnost, občas i zející prázdný prostor mezi notami; tady by minimalismu prospělo se umenšit ve prospěch větší košatosti kompozice.

V poslední skladbě Something Borrowed trochu ruší nedbalý gating vokálu, který snadno identifikujete podle zvýšené míry šumu (především ve sluchátkách). Bylo by lepší zachovat konstantní míru jako v minimalistické čtyřce Countless Days a nerušit poslech náhlými explozemi statického šumu. Pár záchvěvů se dá slyšet i ve dvojce The Hits. Smyčce tu a tam berou energii bubnům (těm by za mě menší přídavek váhy na kopáku a virblu prospěl), klavír má na středech trochu moc projasněný zvuk, ale stran těchto drobností to hraje dobře. Zpěv je opět fascinující a platí za další nástroj v sestavě.

Tvůrčí duo Shannon Wright a Kevin Ratterman, který se postaral o bicí a smyčce, málo tlačí na pilu a nejspíš v tom bude záměr. Album se koncentruje spíše na mírnější instrumentaci a bylo by neuvážené nabourat flow a nechat něco příliš trčet. Jelikož je Kevin zkušený bubeník a zvukař, který je navíc podepsán pod živákem One Less Heartless To Fear (2010) od Shipping News, nelze ho podezírat z nedostatečného porozumění žánru. Dvojka The Hits svým prostorným zvukem příjemně brnká na strunu nostalgické pohody. Klimax šestky Mountains funguje jako živá voda pro každého citlivějšího posluchače.

V duchu principu, že každá otázka v sobě implikuje odpověď, by se dalo říct, že i každá další hudební výpověď Shannon Wright automaticky obsahuje kvalitu ať už v jakékoli formě. Zpočátku jsem trochu tápal a vzpomínal na oblíbené kusy, o kterých se mi v noci zdává ve 4K rozlišení. Později po mnoha posleších se mi to rozleželo, začalo to celé dávat smysl a jak se říká: „Když ji miluješ, není co řešit...“

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky