Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Six Feet Under - Unborn

Six Feet UnderUnborn

Lyriel26.4.2013
Zdroj: mp3
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Krokem k lepšímu to asi nenazvu, ale na samé dno ještě neklesli.

Ještě před tím, než jsem se pustila do poslechu jejich nové desky, v duchu jsem prosila své bohy, aby mé nadšení z obalu bylo na základě poslechu přeneseno i na hudbu. Pokud jde o struktury některých alb, jsou SFU celkem opičáci. Není mi proti srsti, když se na metalové scéně tvoří covery (čas od času bývají povedenější než originál), ale ne, že se zkopíruje celé CD. Ano, "Graveyard Classics 2" bylo opravdovým průserem. A pevně doufám, že Graveyeard Classics 4 se nedožiju. Zatím to vypadá, že se nic takového nechystá, naopak, přišel čas napravovat.

 

Hlas Chrise Barnese mám celkem v lásce a možná právě díky němu jsem poslech nepřerušila hned na začátku. Dokonce mě nadchla i úvodní "Neuro Osmosis". V této fázi se mi začal rýsovat lehký úsměv na tváři, neboť jsem měla pocit, že mé prosby byly vyslyšeny. Ovšem jak které. Musím se přiznat, že groove metal mi moc nevoní, tudíž oceňuji death metalové pasáže, na které se kapela tentokrát zaměřila více. SFU se stále ještě drží nad hladinou a na úplné dno neklesli. "Unborn" nepůsobí infantilně, právě naopak a SFU se konečně staví zase na vlastní nohy. Kytarové riffy mi přijdou pořád stejné, vlastně i celá tvorba má pořád stejné základy, na kterých se dá ovšem slušně stavět. Architekti z nich asi nikdy nebudou, ale na spadnutí to zatím není. A nové album je důkazem, že ještě není vše ztraceno. Pokud jste ale od aktuálního alba očekávali zlepšení, či dokonce něco nového, oproti předchozím deskám se toho moc nezměnilo a jsou to pořád jedni a ti samí SFU.

 

Tahle deska určitě není nejhorší, ale bohužel ani nejlepší. Buď klesají, nebo se drží pořád na stejné příčce. Plus vidím opravdu jen a pouze v redukci groove metalu, povedené kytarové práci a v posílení death metalových pasáží. Energií, kterou by vás jednotlivé skladby měly nabít, poslechem (i přes parádní dynamiku a brutální ozvučení) zase ztratíte, takže si budete v závěru připadat vysílení. Milovníkům Six Feet Under album vřele doporučuji. A vy ostatní, když si jej nekoupíte, o nic nepřijdete.

 


 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 26.4.13 15:18

Ještě "Maximum violence", to mám rád.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Coroner / 15.8.13 21:22odpovědět

Pro mě po Warpath a Death Rituals nejlepší deska!!!

Stick / 27.4.13 17:03odpovědět

Neurazí, nenadchne. Takový průměr, na jeden dva poslechy docela

Bodin / 27.4.13 8:54odpovědět

Mě tato deska kupodivu baví :D

Jirka D. / 26.4.13 15:18odpovědět

Ještě "Maximum violence", to mám rád.

Victimer / 26.4.13 14:14odpovědět

Já do toho ani nejdu. SFU mě bavili jen na Warpath, pak už vlastně skoro nikde...

Milan "Bhut" Snopek / 26.4.13 8:54odpovědět

Tak s touhle recenzí se plně ztotožňuji.

Jirka D. / 26.4.13 6:27odpovědět

Budu se opakovat, ale tahle deska je průměrná nuda ... což je svým způsobem dobře, aspoň neutratím.

John / 25.1.14 23:14odpovědět

True Carnage je nejlepší :)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky