Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

I když na Echoes zine v podstatě black metalu nerozumíme, máme ho rádi. Ne jen jeho progresivní formu, ale také tu základní (raw, old school, TRVE) krutou a temnou. Proč se rozepisuju o banalitách a nejdu přímo k jádru věci? Asi aby řeč nestála a také, aby bylo jasné, že právě recenzovaná deska Progenies ov Light je ryze blackmetalová, krutá, masakrální… Jedná se o druhé dílo one man projektu Skjult původem až z horké Kuby a je uhrančivě skvělé!

Ke Skjult jsem se dostal až díky promo balíčku od ruského labelu Satanath Records stejně jako s dalšími podzemními lahůdkami, které v poslední době recenzuji. Vše za Skjult stojí a padá s Conspiratorem, který obsluhuje veškeré nástroje a vlastní stylový krkavčák. Člověk je to zřejmě nenechavý, angažující se v dalších projektech, s nimiž ale podle mého názoru nedokázal stvořit podobně blasfemickou hudbu a v takové kvalitě jako se Skjult.

Progenies of Light je sedmipoložková bestiální nadílka, která se s ničím nepáře. Docela mě překvapil ohromující posun mezi debutem Within the Flesh a současností. Tam kde byl debut špinavě garážový (tady zřejmě obývákový), je novinka, vycházející pouhé dva roky poté, vyspělejší po všech stránkách. Profesionálnější je stavba skladeb, jejich aranže jsou pestřejší, podstata brutálnější, zvuk nesrovnatelně velkolepější. Je možné, že někteří z ortodoxních fans nebudou spokojení s větší čitelností, ale divoká bestialita novinky může uchlácholit i toho nejzarytějšího fanatika.

Album otevírá neskutečný mazec v podobě Into the Void. Právě do prázdnoty se vydáte s prvním prásknutím bičem. Skladba se nezastaví ani na chvíli. Conspiratorův scream leptá patro stylem hladové příšery. Ačkoliv je píseň poháněna nekončícími blasty a tremoly, svojí pestrostí (v rámci old schoolu) vtáhne posluchače do děje a neustále ho vyrušuje. Není možné se nudit ani na moment. V podstatě by se to stejné dalo říct o dalších kompozicích. Tempo je vyhlazující, bicí se však nebojí přechodů a občasného zvolnění. Líbí se mi atmosférická melodie uprostřed vichřice Summoning the Eternal Black Flames of Death. Odlehčením může být začátek Glorious Night. Song není tak divoký a více se rochní v mrazivé melodičnosti. Následující Dawn of an Era ov Light, která album v podstatě uzavírá, je valivá tryzna, kde se Conspirator v příjemně melodicky rozeřve. V bonusové Baptized by the Unholy Goat se vracíme k masakru, deathové řezničině a desku tak stylově zakončíme rozbouřeným peklem.

Skjult připomínají zvláštní mix starých Immortal, Gorgoroth nebo Urgehal s agresivní těžkotonážností Sacramentum nebo Dissection. Jména plácám, jak mi padnou do huby. Chtěl jsem jen poukázat na fakt, že ač s Kuby, cítím z Progenies ov Light skandinávskou scénu z devadesátých let. Ostatně Skjult nejsou zdaleka prvními, kdo se nechal inspirovat touhle nevysychající studnicí geniálních nápadů. Důležité je, jestli se dokážou vyrovnat s malou originalitou a napsat dobrý materiál. Myslím si, že Skjult se tohle daří. Nechci se pitvat v podrobnostech a hledat, co bych zkritizoval. Progenies of Light mě neskutečně baví, byť neslyším nic nového. Už s ohledem na obrovský kus cesty mezi dvěma deskami věřím, že třetí bude ještě lepší a zbavená nálepky slibné smečky holdující skandinávskému masakru.