Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Solipsism - Trhliny v (ne)skutočnosti (EP)

SolipsismTrhliny v (ne)skutočnosti (EP)

Garmfrost26.4.2020
Zdroj: mp3 / promo od kapely
Posloucháno na: phone
VERDIKT: Trhliny v (ne)skutočnosti je sympatický debut mladé kapely, která je na počátku svého snažení. Něco se podařilo na výbornou, něco méně. Jestliže se dokáží od prvotního bodu odrazit, mohly by se v budoucnu dít věci.

Když jsem si zadal do vyhledávače název Solipsism, našlo mi to celkem tři kapely se stejným názvem. S tím, že jedna je ztracena kdesi v historii zapomnění. Věnovat se budeme slovenskému seskupení vyznávající melodický black metal se závany poetična a filozofického dumání. Jedná se o mladou začínající kapelu ze středního Slovenska a Trhliny v (ne)skutočnosti je jejich debutové EP. Nahrávce nutno přiznat jistou chytlavost a především minimum prvotních chyb nebo hudebního tápání.

 

Zaujal mě název kapely, který napovídá, že lze očekávat snahu o individualismus a vlastní tvář. Zda se jim to zdařilo, je otázkou. V jejich skladbách lze vystopovat různé vzory, přičemž bych nehovořil o přímém vlivu jednoho interpreta daných postupů pro odlišné scény. Trhliny v (ne)skutočnosti v základě rychlý black metal, ten je však protkán akustickými vyhrávkami, melodickými postupy typické jak pro post/blackové melodiky, tak svou zádumčivostí a uzavřeností i depressive/blackové trýznitele.

 

Rychlé tempo střídající se s melancholickými vstupy demonstrují tvůrce, kteří se nechávají klavírními etudy s akustickou kytarou unášet vnitřní poezií. Právě tehdy se kapele daří na plno uchopit podstatu atmosféry a právě tady jsou Solipsism nejuvěřitelnější. Líbí se mi, že se nepokouší o čisté zpěvy, kterými by desce Trhliny v (ne)skutočnosti mohly hodně uškodit. Takto i přes veškerou melancholii je EP pořád syrové blackové dílo.

 

Z desky je jasné, že máme před sebou desku první, kde se střídají místa zdařilejší s místy, kde si můžeme zatím všimnout určité nejistoty. To je samozřejmě v pořádku a nemyslím to hanlivě. Nejmarkantněji tyto okamžiky slyším v přechodech mezi klidnými a hlasitými plochami. Naopak bych rád pochválil Solipsism textovou linii a grafiku. Zejména působivě vytónovanou fotografií kapely s texty uvnitř bookletu. To je pastva pro oči a desce to hodně pomáhá.

 

 

Solipsism nahráli svoji debutovou nahrávku, ve které si zatím spíše zkouší, co umí a od čeho se odpíchnout pro příště. Trhliny v (ne)skutočnosti je ve své podstatě uvěřitelné, nicméně umělecky prozatím nejisté. Zvuk, který se kapele podařil vykouzlit ve zkušebně, dodává nahrávce špinavé zabarvení podzemního undergroundu, díky kterému zní jako demosnímek. Na druhou stranu se mi líbí, že i s minimem prostředků a zkušeností lze vytvořit poslouchatelný a osobitý sound. Kapela by si jen pro příště měla ujasnit, zda chtějí být syrovou nebo poetickou bandou, nebo vše skloubit méně křečovitě. Což berte jen jako moje zhodnocení, ne soud. Debut Trhliny v (ne)skutočnosti se poslouchá dobře a nejen pro krátkou stopáž se dá bez problémů vstřebat.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky