Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Souldrainer - Architect

SouldrainerArchitect

Sorgh23.6.2014
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Přínos aktuální desky hodnotím jako minimální, ale oproti minulé tragédii se podařilo udělat kousek práce. Ten toho sice moc nemění, ale budiž. Architect mi přijde tvrdší a více „zlý“.

Neměl jsem  moc  chuti babrat se v těchto vodách, ale nakonec jsem vzal kapelu Souldrainer na milost a připustil si jejich zbrusu nové album k tělu. Předchozí  veskrze špatné závěry jsem hodil za hlavu a nechal vytrysknout pramen naděje na lepší umístění. A když se postupem času ukázala tato naděje jako lichá, ani mě to nijak zvlášť nepřekvapilo. V duchu jsem tušil, že tohle není kapela překvapivých zvratů a zásadních alb.

 

Se stylem vrostlým pod kůži se jen těžko šibuje a Souldrainer se o to ani nesnaží. I po letech věří na drsnou vizáž v kontrastu s výrazně melodickým nánosem, který jako cukrová krusta tlumí kyselost nezralého citrónu na okraji sklenice. Asi už bych se zdráhal nazvat to death metalem, ale to je problém mnoha dalších, kteří jaksi vyšuměli a ztratili původní mapu k pokladu.


Přínos aktuální desky hodnotím jako minimální, ale oproti minulé tragédii se podařilo udělat kousek práce. Ten toho sice moc nemění, ale budiž. Architect mi přijde tvrdší a více „zlý“. Je to trošku vtipné mluvit o zlu v souvislosti s touhle bandou, která se válí v melodických peřinách, ale berme v potaz, že porovnávám s o tři roky starší záležitostí, která lepila jak cumel. Viděno touto optikou kapela trochu přitvrdila a pokusila se pohnout s tupými aranžemi předchozí desky. Tuto snahu je třeba pochválit a uznat, že k několika krůčkům vpřed došlo. Zázraky ale nečekejte.

 

 

 


Souldrainer navštěvovali švédskou školu poctivě, bez absencí, což s sebou nese všechny klady i zápory. Určitě neodbyli techniku, s nástroji si rozumí, ale chybí tomu neméně důležitá věc a to invence při skládání a drobet originality. Asi se bez reptání nechávali ládovat vědomostmi, aniž by sami zapojovali vlastní mozek a fantazii. V porovnání s vrcholnými představiteli žánru tak jde o slabý odvar, který omlouvá jen láska k tvorbě jako takové. Nenáročného posluchače album možná potěší, jeden poslech se zvládnout dá, protože to není  vyloženě „hnusny“. Ostřílený světák jako pan Libíček či Sovák ať sáhne jinam.

 

Největším mínusem desky je šablonovitost, která vyzařuje z každé noty. Jeden mustr a jedeme, lidem se to bude líbit. Banalita ze skladeb sálá žárem neslýchaným a kouzlo prvních objevů a průzkumných akcí tak bere za své. Všudypřítomné klávesy hrající v tom nejzákladnějším rejstříku mě po chvíli doslova serou a jen silou vůle se nutím všechno doposlouchat až do konce. Proto desku odkládám na smetiště stovek podobných záležitostí. Líto mi to není, já jsem pán a zákazník a tohle je gothaj, ne poličan.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 28.3.15 10:09

Achjo, téhle desky je mi tak hrozně líto. Někdo v ní slyší obrovskou porci novátorství a geniality, někdo to naopak vůbec nemůže pobrat a slyší v tom jen nějaké pokřivené tóny, nic. Tahle deska vyžaduje ne jenom pozorný poslech, ale také pozorný přístup. Chce to tam najít ty rozdíly a kompromisy, které se kapela rozhodla udělat. Prakticky na celé desce se nedá najít např. skoro ani jeden kytarový riff, celé album je zaranžováno a stojí na svébytně zahraných vybrnkávačkách, které zní zároveň disharmonicky a zároveň tak jemně... Je to jemně zahraný hnus, hnusně zahraná něha. Naprosto originální a jedinečné album, které v sobě ukrývá tolik k objevení... Vážně je mi ho, chudáka, líto. Chtěli změnit svět a byli zatraceni...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky