Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Byl to nezapomenutelný zážitek, když jsme uprostřed jedné tmavé noci cestovali do našeho studia a autobus nás vyložil i s našimi nástroji do silné vrstvy sněhu. Společnost nám dělal jen svit měsíce, ve studiu byla nepříjemná zima, ale atmosféra pro nahrávání hudby byla možná nejlepší, s jakou jsme se kdy setkali.

Nahrávání alba „Maaäet“ bylo zhruba v polovině, když se začaly vyskytovat překážky, které znemožňovaly další práci. Nálada v kapele byla mizerná, problémy v osobním životě dostihly skoro všechny a představa pokračujícího nahrávání byla stejně děsivá jako fakt, že by se od té doby mělo o Tenhi mluvit v minulém čase. A pak jedné mrazivé noci dorazili do UTU studia Ilmari Issakainen a Tyko Saarikko, dva z trojice hlavních členů, a společně začali hrát, vytahovat staré motivy a nápady, z nichž některé  ležely na dně času i deset let. Prázdný dům uprostřed plání sněhu a hudby.

A tehdy vznikla nejexperimentálnější deska Tenhi, nahraná spontánně, během několika setkání, s minimálním počtem nástrojů i hostů. Klavírní album. Airut:aamujen. Na albu se kromě Ilmariho a Tyka podílela pouze Janina Lehto a Tuukka Tolvanen, oba skromnou porcí hlasů pro jinak zcela samostatnou Almariho hru na klavír, bicí a baskytaru, a pro uhrančivý a velmi silný Tykův hlas, jehož barva vystihuje všechno to, co už se nevejde do slov samotných.

Výše uvedenou poznámku o experimentální nahrávce je třeba vnímat v kontextu tvorby kapely, protože sama o sobě působí zcela naopak nejpřirozenějším dojmem uvolněného hraní, během něhož se nepřemýšlí nad propracovaností aranží, ale kdy se prsty samy rozbíhají po klaviatuře piana a mysl zcela oprošťuje od všedního světa. Jednoduchost, s jakou se skladby ubírají vpřed, vzbuzuje dojem čisté esence umění, zcela prosté lidské touhy po vyjádření svého vnitřního světa pomocí několika nástrojů a potřebného umu. Atmosféra alba je zcela v souladu s naturelem kapely temná, melancholická a mrazivě uhrančivá, takže výsledný dojem nijak nevybočuje ze zažité linie, která je jen tentokrát protkána minimalismem a čistotou.

Tehdy v sobě členové Tenhi nalezli sílu pro další cestu, která kromě odchodu Ilkky Salminena pokračuje dodnes. Airut:aamujen vyšlo nejdříve v roce 2004 vlastním nákladem kapely, o rok později u Irond v Rusku a až v říjnu 2006 u sub-labelu domovského vydavatelství, u něhož se v roce 2010 dočkalo, společně s ostatními deskami, krásné reedice ve formátu malé knihy.

O návratu mluvit nelze, nikdy jsem neodešel.