Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The 69 Eyes - Blessed Be

The 69 EyesBlessed Be

Lyriel4.4.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Album jako lusk z těch nejtemnějších zahrad.

Kapela, též známá pod jménem Helsinki Vampires, funguje na scéně od roku 1989 a za tu dobu vydala celkem 10 alb, z nichž nejlepší z nejlepších je pro mě právě "Blessed Be".

 

Nevinně začínající kytara nic neprozradí, ale hlas mluví za vše. Ve chvíli, kdy jsem si album poprvé pustila, nahrnula se mi do těla vysoká úroveň emocí. Za chytlavými kytarovými riffy se skrývá nespoutaná vášeň a hlas Jyrkiho tomu dává temný strašidelný odlesk. Jeho hlas je okouzlující a ponurý a hned první skladba mě vtáhla do chodbiček, jež vedou právě k dosažení naprostého uspokojení. Skladby jsou pomalejší, nejedná se o žádné řežby, a to je právě to, co ve mně graduje nespoutanou vášeň. Kapela mě lehce vyzívá ke srovnání s The Sisters of Mercy, možná proto, že hlasy Jyrkiho a Andrewa Eldritcha jsou si nápadně podobné. Další interpret, se kterým je Jyrkiho hlas v některých chvílích lehce srovnatelný, je Elvis Presley. Možná i tam je možno hledat příčinu občasné žánrové nálepky goth´n´roll.

 

Mezi skladby, které musím na albu vyzdvihnout, určitě patří "Velvet Touch". Pomalá zlověstná skladba, ve které oceňuji umučený hlas frontmana; z části stejně temný jako kdykoliv před tím, ale  místy rockově laděný. "Sleeping With Lions" je další ze skladeb, které patří na tomto albu mezi mé oblíbené. Působí veseleji, neutahaně a melodie je opravdu vynikající. Na celém albu je nejlepší částí právě jeho střed.

 

 

Unikátní je nejen Jyrkiho hlas, ale jistý podíl na úspěchu tohoto alba má také producent a klávesista, Johnny Lee Michaels, který dodává skladbám (právě prostřednictvím kláves) jemný podklad. V některých chvílích zní Jyrkiho hlas až romanticky. "Stolen Season" je zpočátku celkem utahaná skladba, ale s přibývajícími poslechy doznává naplnění i její smysl a její pozice v tracklistu se stává jistější. Díky tajemnému hlasu, který zůstává ve všech písních vesměs stejný, se vám možná všechny skladby snadno slijí dohromady, ale i na "Blessed Be" jde hledat a následně nacházet; například chorály, dávající skladbám parádní podklad.

 

Ti, kteří mají rádi melancholické melodie a při jejich poslechu se jim představy hrnou do spleti zla a všemožných úchylek, si přijdou na své. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 27.1.14 13:03

Ahoj Štěpáne, dovolím si komentář (pokusím se stručně, bylo by to na článek ... který vyjde brzo). Problematika Loudness war není problémem jen některých žánrů, blíže pravdě je tvrzení, že jen u některých žánrů s tímto problém není (vážná hudba, akustické žánry obecně, ale i tam už se najdou černé ovce). Důvod proto, aby metalová muzika byla přebuzená, mě nenapadá, vlastně všechna zásadní alba metalu, ta stylotvorná v 80. letech a v první polovině 90. let jsou přirozeně dynamická a nikomu to tenkrát nepřišlo jako problém. Svou nepopiratelnou úlohu v tom samozřejmě hraje aparát, u kapesních přehrávačů založených na nějakých čipových obvodech Loudness war problém není, u domácího poslechu to i na průměrném hi-fi aparátu slyšet je. Pro výrazně přebuzená , mnohdy s potrhaným zvukem, nemusíš chodit k elektronice (i když v tom máš samozřejmě pravdu), velká většina dnešních metalových či rockových alb je zvukově tragická rovněž, třeba v českém prostředí (ve snaze něco dohnat, „být světový“, nebo nevím) je to neposlouchatelná bída, jmenovat nebudu, ale slyšel jsem toho dost.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Radek / 5.4.13 9:58odpovědět

Připomíná mi to souputníky End Of Green :-) Zcela na stejné vlně.

Milan "Bhut" Snopek / 4.4.13 8:58odpovědět

Brandon Lee a Gothic Girl jsou srdcovky! Tohle vážně můžu.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky