Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Algorithm - The Polymorphic Code

The AlgorithmThe Polymorphic Code

Ruadek27.1.2013
Zdroj: mp3 (320kbps)
Posloucháno na: Ipod / Koss Porta Pro
VERDIKT: Čistě elektronická dub-stepová záležitost s metalovou energií, které se chce mluvit jazyky všech stylů, které se daly našroubovat. Divoké a metalové, křížící snad úplně všechno, co je v současné době populární u mladé generace.

The Algorithm je skupinou jednoho člověka, což dnes už není ani nebylo výjimkou. tvorba Rémiho Gallega je opravdu silně elektronická a pojí do sebe metalové výhonky s divokým nálevem elektronických postupů. I to už se dá slyšet docela často. Živě se jedná především o bicí a kluka za samplerem (a dalšími udělátky). Spojení živých bicích s hlasy (konkrétně s pěti) už předvedli Van Canto. Metalově znějící skladby zahráli snad ještě metalověji finové Apocalyptica. Kam se to tedy dá ještě posunout? Francouz Rémi Gallego je tu s odpovědí. Velmi dobře totiž spojil dub-step, psytrance a metalovou nálož v jeden celek. Není to ale pro každého. 

 

Na začátek použiji ohranou větu o otevřené hlavě novým postupům. Pravověrní metalisté o toto dílko nejspíše stejně nezavadí, ale ti, kdo mají odvahu a nevadí jim roubování odvážnějšího střihu, mohou zajásat. Polymorphic Code je odvážný celek. Zdržel bych se názorů toho typu, že Rémi Gallego je génius a že spojil dosud nejlépe elektroniku a metal (i tyto názory už se množí). Na druhou stranu musím jedním dechem dodat, že je dílo tím nejlepším spojením metalové nálože a elektroniky, jaké v posledních letech vyšlo. Pro srovnání mě napadá fenomén dnešní doby – dub-stepový mág Skrillex (po kterém sáhli třeba Korn na svém posledním albu). Chvíli líbivé samplíky a za pár sekund hlukový teror, profiltrovaná elektronická křeč. Ovšem v tom nejlepším slova smyslu. Spojení dub-stepu, dunivého minimalistického psytranceu, dokonce dubu a reggae s metalovými riffy je východiskem pro posluchače, kteří rádi od obojího.

 

 

Dnešní doba je prosáknutá až na holé tělo všelijakými pokusy o progres. Stále odvážněji se pojí studená elektronika se styly, které byly založeny na živé rytmice. Polymorphic Code je příjemná taneční deska, která se občasně urve ze řetězu a rozpoutá hlukovou jízdu. A to jak za podpory klasických dub-stepových hrátek, tak za podpory nasamplovaných kytar a bicích. Rémi Gallego aka The Algorithm se každopádně uhnízdil u Basick Records, po boku jmen jakými jsou Uneven Structure nebo Dissipate, takže to s tvrdší scénou evidentně bere vážně. 

 

A co říci na závěr? Polymorphic Code je brutálně prosamplovaná elektronická deska, která obsahuje velkou dávku metalové energie. Duní, tepe a žije – ačkoli za ní nestojí živá kapela ale zručný a talentovaný kluk z Francie, kterému je 22 let. Výtkou z mé strany je přílišná překombinovanost skladeb, jako by se tam Rémi snažil dostat co možná nejvíce přechodů a stylů naráz. Ubere totiž z plynu jen několikrát – to když dostane chuť na reggae nebo dub. Prostě všechno v jednom, přesně ve stylu současnosti. 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Handy / 9.4.19 8:29

To, že dělala pop, není předsudek, ale prostý fakt. Proboha, však si to stačí najít na wikipedii. Ale to by člověk musel udělat před psaním recenze nějaký výzkum a zjistit si pár věcí. A tak máme v recenzi v podstatě toto: "něco se mi líbí, ale ne zase nějak moc, a něco se mi nelíbí, ale zase že by mě to nějak otravovalo, to ne". Můžu se zeptat, co si z toho mám vzít? To je myslím přesně to, na to poukazovala kolegyně xxx, že recenzi chybí kritika. Ani jednou není zmíněn byť jen jediný příklad na konkrétní pasáž, která je teda kvalitní, nebo naopak selhává. Ve výsledku máme opravdu jen subjektivní názor autora - mohu se zeptat, k čemu mi takový subjektivní názor je? Proč je to album teda takové, jaké je? Někomu možná odvede pozornost "hájemství tajuplného hudebního světa", " folklorní prvky očerněné blackem", "vokální ceremonie", "folklorní motivy severského charakteru" a "atmosféricky doomová nálada spadající až někam do snivých končin", ale když tohle prázdné básnění vyhážeme z recenze pryč, nezbude nám vlastně žádná informace, kromě líbí/nelíbí. Může mi někdo vysvětlit jedním dvěma slovy, co konkrétně si mám pod těmi vzletnými pojmy představit? Nechci každopádně působit nějak agresivně nebo tak, chtěl jsem jen poukázat na věci, kvůli kterým tu nejspíše dřív vzniklo nedorozumění.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky