Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Butcher

The Butcher's RodeoGhosts in the Weirdest Places (EP)

Jirka D.14.2.2014
Zdroj: CD v paper sleeve, promo od agentury
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Když už ne progres, tak alespoň upřímnost a energie, když už jedeme v mantinelech žánru, tak ať to má drajv

Úvod první skladby mi připomněl mou dávnou přítelkyni Amen, kapelu Casey Chaose, ale další dění se ubírá jinam. Ne, nového a převratného The Butcher’s Rodeo nevymýšlí nic, sekají svůj hardcore energicky a čistě jako mistr od řeznického fochu, krajně disharmonické kytarové rify střídají naslazenými refrény a přitom nesklouzávají ani do zbytečné komplikovanosti, ani do laciné podbízivosti.

 

Nepíše se mi to snadno, ale tohle EPko se mi svým způsobem zamlouvá. Skladby mají sice obdobnou strukturu, ale díky krátké stopáži desky se tenhle mustr nepřejí, prudce nápaditého není k nalezení mnoho, ale předvedený materiál je funkční, má jasný směr a je za ním cítit hromada propocených trik. A to se mi líbí – když už ne progres, tak alespoň upřímnost a energie, když už jedeme v mantinelech žánru, tak ať to má drajv.

 

 

Mohlo by se skoro zdát, že hledám omluvy a snažím se z nahrávky vycucnout něco víc, než nabízí sama, ale zdání klame. Předně tahle pětice nejsou žádná ořezávátka a svoje nástroje ovládají bravurně - kytary vás povodí po pestré paletě výraziva (od domácí sekané k silně návykovým melodiím), vokál s jistotou utáhne nasraný řev i čisté polohy v refrénech, bicmen perfektně nakopává celou mašinérii vpřed a něco pěkného bych napsal i k baskytaře, kdyby ji v mixu o chlup vytáhli a byla víc slyšet. Chci tím říct, že po technické / instrumentální stránce je tahle nahrávka naprosto v pořádku (kromě natlačeného zvuku), což se dá u předskokanů Protest the Hero tak nějak čekat.

 

V sedmičce skladeb je zatěžko hledat vyloženého favorita nebo naprostý propadák, úroveň celé nahrávky je v rámci nevelkých nuancí sjednocena, hluchých míst bez zřejmého smyslu je minimum a jsou roztroušena tak nahodile, že celkový dojem z alba nekazí. Na druhou stranu jsou stejně vzácné vyloženě výborné nápady, po cestě jich mnoho nepotkáte a spokojit se budete muset se společností „jen“ energické muziky, byť dobře zkomponované a s přehledem zahrané. A na to je těch sedmadvacet minut tak akorát, při delším čase by hrozilo přejedení ... takže konec řečí, press play, hands up and shake your ass.

 

The Butcher’s Rodeo


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.7.14 9:07

Mě to časem zasáhlo stejně silně jako všechny desky minulé, ačkoli cesta byla dost trnitá. Není to nejsilnější materiál, není to bez hluchých a zbytečně natahovaných míst ale má to sílu. A s přihlédnutím ke konkurenci - té alternativně / atmosféricky rockové - jsou o několik levelů výše. A toho si sakra cením. Ctím z desky především to, že Anathema hledá nový výraz a deska je tudíž částečně pátráním po nové hudební řeči a částečně tím vším již řečeným. Vracím se k tomuto dílu poměrně často, baví mě to, takže jsem relativně spokojen. I nadále v nich cítím jistou záruku toho, že každá další deska mě bude bavit i nadále, což u většiny starých kapel už pro mě neplatí.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky