Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Třetí zásek v diskografii temných vypravěčů The Great Old Ones pokračuje v zhudebňování děl mistra hororu H. P. Lovecrafta. Letošní nadílka vychází z povídky Stín nad Innsmouthem. Zachovat lovecraftskou atmosféru umí málokterý z metalových noshledů. Právě proto, že jsou to jen následovníci, většinou limitováni svými představami o žánru svém i lyrickém, nedočkáme se kýženého hrůzného prožitku. Výsledkem bývá normální metal s texty plnými příšer.

Už Tekeli-li dokázalo, že si hrát s hustou atmosférou mistrových děl lze i se zachováním black metalových zákonitostí. Pánové zamíchali do kovového guláše i kousek ambientního koření a doomové zachmuřenosti, a kdo se v zaposlouchání nechal unést, ohlížel se přes rameno, co že mu to číhá za zády. Tři roky utekly jako voda. TGOO připravili svým příznivcům další zhudebněnou beletrii, zmíněnou povídku Stín nad Innsmouthem. Odvážili se ještě dál v hromadění atmosféry i vrstvení dramatických vrcholů. Novinka je mnohem natlakovanější než předchůdce a kdo si nedá pozor, neobjeví se již v naší realitě…

Příběh nás provede od představení temného města směrem k postupnému šílenství hlavní postavy. Dočkáte se i mocného popisu rozpadu pitoreskních obyvatel temného městečka. Můžete se nechat unášet hudebními obrazy, bát se černých místností a hrůzného tajemství Innsmouthu. Velcí staří povstanou…

EOD: A Tale of Dark Legacy rozeřve své šílenstvím nabité orgie, v chaosu a násilí plném díle se nebude snadné zorientovat. S prvními tóny jsem měl vážné obavy, že je pryč kouzlo post-nálad minulého majstrštyku. Sice mě ihned očarovala brutalita rozpoutaná po intru Searching for R. Olmstead. The Shadow over Innsmouth doslova běsní, až se oceány pění.  Zpocené čelo ovšem stačí zmrznout po pár minutách, tehdy přijde čas na tíživé vlny tlačící vás pod hladinu. Nervózní, až psychotické vycinkávání činelové hry mistra Isnarda zaslouží uznalý potlesk. Není snadné připoutat pozornost mezi třemi silnými kytarami, které se rády neshodují a svým nesouladem přímo nadšeně rozkopávají slibné harmonie. Všimněte si i basy, která žárlivě vstupuje ostatním do řeči. Když už se schyluje k pořádné disharmonii, přijde na řadu nádherná melodie, ve které souzní každičký tón. Stejně tak významné jsou otevřeně řvané vokály Benjamina Guerryho s Jeffem Grimalem. Nefugují sólo, ale jako další díl do mozaiky. Sílu novinky rozpoutá až třetí skladba When the Stars Align. Ta je vskutku mocná, neustále se měnící v návalech rychlosti a pochmurné zadumanosti. Pozornému neunikne ani vliv deathové zuřivosti v orchestrální rovině, která se pojí s vlivy norských veličin císařského black metalu (The Ritual). Silné se album jeví zejména v závěru. Po mezihře Wanderings rozpoutá v sobě peklo In Screams and Flames. Geniální sešupy z trylkované řezby do úžasné doomové bažiny činí výborný rozjezd pro monumentální závěrečnou perlu Mare Infinitum, ve které se příběh hroutí ve vítězství a prohru v jednom. Žalostné ostny dají přednost oslavné ódě novým mocnostem a pak se vše ve ztracenu ztiší a zklidní…

Třetí album The Great Old Ones potvrdilo jejich status jedinečnosti. Už nejsou pouze slibnou kapelou, co umí převést Lovecrafta do black metalové muziky. Slušné je i zvukové provedení, za které je zodpovědný Frédéric Motte, alias El Mobo. Uhlídal čitelnost tolika nástrojů, tichých i hřmotných protikladů alba a přitom zachoval určitou metalovou jedovatost a špinavost. Potlesk patří i nádhernému obalu kytaristy a zpěváka Jeffa Grimala, který září vzrušujícími barvami a přitom nic jasného neříká. Napovídá a láká. Stejně jako post-blacková laskomina EOD: A Tale of Dark Legacy.