Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Nový rok nám začal pěkně zostra. Smrtka kosí v řadách legend, které budou žít dál v našich srdcích i na stranách všech možných encyklopedií, různých knih a jejich status nezanikne. Ale život jde dál a otázka může znít, jak je tomu s mladou generací? Má také co nabídnout nebo všechno stojí a padá se starými veterány napříč žánry? Naštěstí jsou podobné úvahy liché a přestože se mladá krev ráda toulá jinudy, než by se starším líbilo (heh, kde já takové mentorování slyšel…), najde se tu a tam kapela, která to starcům natře, neřkuli si s nimi utře botky.

Říct o trojici The Lion's Daughter ze St. Louis, že se jedná o kluky, by bylo asi divné a mimo záchodovou mísu. Začínající kapela to rozhodně není, byť pevně věřím, že mnohé má ještě před sebou. Kdo zaregistroval kroky lví dcery, ví, že má vrůstající potenciál. Co dlouhohrající debut „Shame on Us All“ nastínil a hlavně kolaborantská vize „A Black Sea“ rozvinula, tam dvojka „Existence Is Horror“ vše potvrzuje.

Co je vlastně tato specialitka zač?, zeptá se určitě neznalý poměrů, jež chce mít jasno v oblacích své mysli. Ano, co jsou The Lion's Daughter zač? Atmosférický nátlak na pomezí sludge, hardcoru s blackem coby barvou nálady v celé své syrové náladě. Citlivě vám hoši rozkopnou držku, aby vám coby oběti následně rozmázli lživé slzy přes užaslou tvář, co chtěla dříve vstát. Přestože lvice hrají ve trojici a na nějaké berličky si ve snaze jít rovnou na věc nepotrpí, máme před sebou různobarevnou nahrávku, pohrávající si s vašimi emocemi možná víc než leckteré náladotvorné záležitosti.

Zdánlivý chaos v prvotním pocitu pěkně sedne dokupy při pořádně hlasité reprodukci, nejlépe v notně naštvaném stavu. Nedoporučuju desku poslouchat v duševně unaveném stavu, nepoberete pak přímý útok do nitra vašeho cítění. Kdybych nevěřil, že řízky z USA pobavím, nazval bych je rovnou progresivními ve svém ranku. Ano, rozvíjí v čelní řadě jinak umouněný styl. Kde by se jeden oháněl dávno zažitým, jdou The Lion's Daughter současným směrem. Opravdu tvrdá úderka ráda drnká na nervy akustickými vstupy, které doprovází neustále razantní řezba do bicích s bublavou palcovou basou a hlavně nervní řevem nade vším tím zmarem. Místy si kluci vypomůžou i deathovou vsuvkou, která dává na pamětnou, kterak šikovnými skladateli jsou, a současně tolik různorodému pocitu stále dávají jednolitý řád devastace. Je možné, že potlesk hororové existenci patří pánům zvukařům, kteří kapele dopřáli průzračný zvuk, kde vyniknou všechny nuance tvořící komplikovanost nahrávky, která však přímočarou je i přes moje nesmyslné povídání. Vskutku si připadám jako nervózní pes, co nedostatek slov nahrazuje nadšenými frázemi.

Dostáváme s k závěru pojednání o „Existence is Horror“ a k otázce finální. Co to mělo sakra znamenat? Určitě kdekoho napadne, že takových kapel na...e do rána milion a že se nemá cenu zaobírat novými jmény, když těch starých, stylotvorných je pořád tolik. To je a díky za ně. Ale právě v takových nahrávkách, jako je skvělá dvojka „Existence is Horror“, cítíte ten rockový žár, zapálení, bez kterého by to celé dávno vysmrdělo v hlavách stárnoucích rebelů. Oheň je potřeba a ten hoří v tvorbě The Lion's Daughter žárem obrovským.