|
|
||||||||||
Bretaňské pekelné duo Ad Vitam Infernal je zcela čerstvá posila na (nejen) francouzské deathmetalové scéně. Jejich kvalit si povšiml český vydavatel Lavadome Productions a výsledkem jejich koketování je letošní debut Infernal Comedy, ve kterém spolu prozkoumáme různé hloubky pekla i deathmetalových zákoutí. Ad Vitam Infernal ve svém prvním díle rozpracovali první část Alighieriho Božské komedie. Pro deathmetalovou kapelu téma více než zajímavé. Projdeme očistcem a peklem ovšem cestou klasickou, brutální a naspeedovanou bez zbytečných skrupulí.
Ačkoliv jsou Ad Vitam Infernal z Francie, stylově se pánové přiklání spíše k deathmetalové scéně ze zámoří. Do brutální mozaiky jsou umně vetkány thrashové a blackové linie, aniž by se tím rušil sevřený ráz našlapaného alba. Pozornějšímu posluchači neujdou ani vlivy klasické hudby, hnané strunovým terorem, u kterého by se však příznivci vážné hudby obrátil kufr.
Ad Vitam Infernal se světu představili nejen svým skladatelským umem. Také jim to pěkně hraje. Zcela mě odrovnali přirozeností, kterou zkombinovali přímočarý death s epickou výpravností. Bez svých schopností a opravdu dobře naprogramovaných bicích partů, by jejich výsledek byl poloviční. Progresivní linie jsou nenápadně vetkány do old schoolové rubanice, plné vášně a zloby. Rychlá palba není ani na moment nudně fádní. Neustále se měnící tempo i nálada nutí posluchače k plné pozornosti. Jinak se ztratí v chaosu.
Nepříliš dlouhé album je rozděleno do osmi jasně rozdělených skladeb. Každá však rozvíjí následující. Tím je celek zahalen jednotným oparem, pročež není jednoduché se zpočátku v nahrávce vyznat. To jsem už říkal, vím, ale opakování je matkou moudrosti. Titulní flákota album otevře jednou z nejlepších kompozic. Abject dokáže jednoho rozdivočit. Všudypřítomný thrash zde trhá drápy vnímání rezavou pilou. Všechny mnou jmenované styly extrémního metalu zde krásně koexistují a splývají v disharmonickém běsnění a nedobré náladě. Natlakované party jsou podány vynalézavostí mladých průzkumníků temných zákoutí, a to je dle mého názoru nejvýraznějším prvkem Infernal Comedy. Zaposlouchejte se třeba do hrozivé God Shall Not Take Your Hand. Ta skladba je prototypem mladistvé zuřivosti i upřímné lásky k old schoolovému nářezu. Přitom můžete obdivovat, jak si kluci hrají s každým detailem a nadšeně objevují další a další zákoutí svých schopností.
Ad Vitam Infernal vstoupili na scénu teprve před pár lety, ale bylo by hloupé označit samotné muzikanty coby začátečníky. Minimálně víme, že Samuel Girard se na scéně pohybuje bezmála dvacet let a jeho zřejmě nejvýraznějším dalším působištěm jsou AthanaTheos, kterým by v brzké době měl rovněž u Lavadome Prod. vyjít následovník osm let starého debutu Alpha Theistic. Nicméně se vraťme k Ad Vitam Infernal, kterým se daří hned ze startu přijít s nadprůměrnou nahrávkou.
Díky správně vyváženém zvuku, který má na míle daleko k čistému křišťálu, vyniknou kytarové beglajty a sólové vyhrávky, respektive rytmická basa. Alfou a omegou alba nejsou struny. Jsou jimi zběsilé rytmy a přerušované změny tempa. Kdybych nevěděl, že se jedná o automat, nepoznal bych nic. Všechno se nahrávalo, mixovalo i „mástrovalo“ v Atheistic Dungeon pod dohledem Samuela Girarda. Přičemž producentem se stal vydavatelský label. Nedílnou součástí alba je stylový front cover znázorňující místo, kde se trápí nešťastné duše ztracenců. Do hněda hozený je i celý booklet. Přední straně vévodí rovněž žánrově čisté logo, které, jak se sluší a patří, nelze jen tak přečíst.
Tuším, že se najde nemálo těch, co v Infernal Comedy uslyší odkazy na nejednu legendární modlu. Já osobně si ovšem myslím, že podobné desky jsou pro stárnoucí scénu pravým požehnáním. Podobně nadšené nahrávky, kde se slučuje bravurní kumšt s tvůrčím potenciálem a správným zapálením pro věc, oživují i moji nestálou náturu. V podobě Infernal Comedy se mi dostává výživy pro obě strany mých uměleckých choutek – old school i progresivní vývoj. Start se tedy Ad Vitam Infernal podařil na výbornou a už je pouze na nich, co bude následovat.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Lavadome Productions
Vydáno:Leden 2020
Žánr:death metal
Jérôme Mahé – kytary, baskytara, programování bicích
Samuel Girard – zpěv, programování bicích
1. Ad Vitam Infernal
2. Abject
3. Hell Hunger
4. God Shall Not Take Your Hand
5. No Sides
6. To Cross the Rivers
7. Rise! Our Souls
Ahab
The Giant
Vastum
Inward To Gethsemane
Mallephyr
Womb Of Worms
Unnecessarity
Humano
Panychida
Říruřec / Dreisessel (EP)
Wolfsbane
Wolfsbane Save the World
CTIB
Smrad v síni tradic
Those Poor Bastards
God Awful
Panchrysia
Dogma
Stone Temple Pilots
Stone Temple Pilots
Goblin Rebirth
Goblin Rebirth
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.