|
|
||||||||||
Maďarský fenomén Thy Catafalque má v naší redakci už po několik let permanentně prostřeno. Kdykoli se rozrazí dveře jídelny a bodrý strýc Tamás rozpřáhne náruč v předzvěsti drtivého objetí, ze společné hostiny se rázem stane radostná událost, v níž se pocity euforie smísí s napjatým očekáváním, jakýmiže příběhy z cest nás uherský světák potěší tentokrát. S albem Alföld se však nevydal daleko, letos zůstal nohama na rovné zemi, s vrátky svého stavení na dohled a otevřenými tak akorát, aby se jimi protáhl i s povozem naloženým plody své celoroční práce. Tak se tedy stalo, že tu sedí s námi u stolu, s hlínou za nehty bafá z fajfky a vybírá ze vzpomínek jednu temnou historku za druhou, jakoby nikdy nic jiného nedělal.
Alföld by se dalo obecně charakterizovat jako návrat k jádru klasické tvorby Thy Catafalque. Jakoby se Tamás jednoho dne praštil o poličku s krabicemi se starými nápady, které se na něj sesypaly ze samé radosti z nově nabyté svobody. Výsledkem je boule, která pulzuje v rychlém tempu, rezonuje ostrým mravenčením a vyvolává černobílé mžitky. Když se projdu po rozmanitých lukách předchozích dvou desek, které hýří pestrými barvami a náladami, dává tento úkrok vlastně smysl hodný vyššímu principu. Pád na tvrdou, udusanou hlínu vlhkého sklepení je osvěžující odbočkou, možná spíše odpočívadlem, kde si v lepkavé temnotě protřídíte myšlenky a naberete nádech před dalším vyšlehnutím invence, které se od Thy Catafalque očekává už tak nějak automaticky.
Alföld má tvrdou, nepoddajnou kůži, ale trocha poctivé pozornosti ji na mnoha místech obměkčí a zpřístupní vrstvy, které tkví pod ní. Temnou stranu reprezentují riffy, které se ostře zařezávají do tkáně a vokál dosahující hloubek, v nichž za normálních okolností implodují ponorky. Bláznivá sóla vzbuzují pochybnosti o příčetnosti původců a kopáky podnikají kobercové nálety. Tvůrčí přetlak je silný a času je málo, důsledkem čehož některé skladby působí jako neřízené střely. Svou plovoucí strukturou připomínají proud nápadů, který tvůrci bobtná pod rukama jako hrnek pohádkové kaše. Trpělivě ujídám a všímám si i přivrácené strany, z níž vyzařuje klid a vyrovnanost...Dokud do ní nehodí vidle další plynulý přechod do temnoty nebo někam úplně jinam.
Skladby se lámou a ohýbají v různých fázích, někdy jen jednou, jindy je obrátek více. Z nevinné Testen túl se stane jedním vrzem řežba jako na cikánské svatbě, následující A földdel egyenlő na to jde úplně opačně, když se z drsného úvodu postupně a nenásilně propracuje až ke klenutým kytarovým harmoniím. A titulní skladba - esence tvorby Thy Catafalque a zřejmě nejlepší položka na albu - nejdřív probouzí démony, aby se v půlce zlomila v elektrizující a nakonec poetickou procházku po maďarské pláni se stálicí Martinou Horváth. Dozor raných black metalových zásad je všudypřítomný, ale nemá šanci to všechno uhlídat. Tamás Katai si prostě hraje a nezlobí.
V konečném součtu album Alföld možná neoslní tolik jako jeho nejbližší předchůdci, díky nimž se v podzemních vodách zavedené jméno etablovalo ještě o další patro výše, ale pro mě se jedná o brilantní připomínku základní podstaty Thy Catafalque. Připomínku, která nepramení z nějakého kalkulu nebo bezradnosti, nýbrž z toho, že to autorovi prostě jen tak přišlo na jazyk. Thy Catafalque tentokrát nevyšlápli na vrchol, zůstali naopak v pohodě při zemi. Protože když víš jak na to, i z pláně dohlédneš daleko.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Jirka D. / 16.10.23 11:15odpovědět
Zatím se s novou deskou taky držím trochu pozadu, ty předchozí mě bavily víc a tahle mi přijde jako lehce zjednodušená verze toho, co tenhle projekt umí nabídnout. Thy Catafalque mám rád barevnější. 75 %
Martin / 17.10.23 19:34odpovědět
Naprostý souhlas, dobrá, tvrdá deska, ale minulé jsou mnohem rozmanitější a baví mě víc. 70%.
Victimer / 14.10.23 7:29odpovědět
Já se zatím držím víc při zemi i s hodnocením (70%). Alföld mi na poměry kapely zní trochu obyčejně, kouzlo nevšedního jsem neobjevil. Uvidím, jestli to může něco změnit, protože s Thy Catafalque je to vždycky na dýl.
Label:Season of Mist
Vydáno:Červen 2023
Žánr:avantgarde metal
Thy Catafalque
Meta
Thy Catafalque
Vadak
Thy Catafalque
Naiv
Tamás Kátai
Psaní hudby mě stále fascinuje
Tamás Kátai
Název alba znamená hluboký, neprostupný les ve starém, zaostalém Maďarsku.
Abysmal Grief
Blasphema Secta
Napalm Death
Apex Predator - Easy Meat
MindThorN
Eat My Hell
Autumn Cold
Dust of Broken Dreams (EP)
Vintersorg
Orkan
The Monolith Deathcult
The Demon Who Makes Trophies Of Men
Nové album Sukkhu nazvané Self-Exorcism na CD je aktuálně venku a za 300 Kč může být vaše. Objedávat lze na TOMTO mailu.
10.2.2025Na MetalGate se opětovného vydání dočká kniha Revoltikon mapující život a dílo Bruna Kovaříka (Krabathor, Hypnos), která původně vyšla v roce 2014 a s...
8.2.2025Deathmetalová mašina Demonical zveřejnila video a dvouskladbový singl se skladbou Välkommen Undergång (Live), který se objevil na všech streamovacích ...
4.2.2025Sedmý ročník Front Line Festu proběhne 28. března v pražské Modré Vopici a o den později v Brně, v klubu Melodka. Na obou akcích se můžete těšit na po...
1.2.2025Pestilence představují nového kytaristu. Stal se jím Max Blok (Alkaloid, Dark Fortress), který nahradil Rutgera van Noordenburga. Pestilence v současn...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.